Netušil jsem, že můj gól bude vítězný, říká obránce Ondřej Šafář

Před sobotním 15. kolem WSM Ligy hovořily statistiky jasně/nejasně.

Dukla byla pátá a Ústí šesté, Dukla rozstřílela Litoměřice 10:1, Ústí dostalo v Mostě "bůra", čili vysočinský tým byl mírným favoritem.

Jenže na druhou stranu Dukle se nepodařilo vyhrát na ledě ústeckého Slovanu už tři a půl roku...

To se změnilo.

Ale až do posledních chvil zápasu nebylo jasné, jak to všechno vlastně dopadne…

Dukla se po první třetině radovala z dvougólového vedení zásluhou Tomáše Kalába a Richarda Diviše, ve druhé periodě přidala další dvě přesné trefy z holí Lukáše Anděla a Ondřeje Šafáře, a kráčela pohodlně k tříbodovému zisku. Ústí ale v závěrečné dvacetiminutovce začalo „zlobit“.

V početní výhodě se dvakrát po sobě trefili domácí borci – vyloučení právě Ondřeje Šafáře potrestal Jan Pohl, Štebihovo sekání pak ústecký snajpr Jaroslav Roubík. A bylo zaděláno na drama. Když o patnáct vteřin poté snížil Slovan na rozdíl jediného gólu, bylo jihlavským hráčů hodně horko.

Tým z krajského města Vysočiny ale věřil, že závěr duelu ustojí. „Trošku to v podvědomí možná bylo, že je to jen o gól. Nevím, čím to je, nechápu to, co se stalo. Naštěstí se to podařilo udržet a vyhráli jsme,“ ohlíží se za vystoupením na severu Čech stále ještě devatenáctiletý obránce Ondřej Šafář.

A popisuje globálně celý zápas: „Ze začátku to bylo vyrovnané, pak nám tam napadaly góly. Ústí do toho začalo jít, ve třetí třetině se dokázalo prosadit a pak se bojovalo o výsledek.“

Po čtyřiceti minutách málokdo pochyboval o úspěchu Dukly. „Vedli jsme 4:0 a pak jsme si to svými chybami skoro nechali utéct. Věřil jsem ale týmu, že to zvládneme,“ připomíná horké minuty v závěrečné periodě Ondřej Šafář. „Není to o ale tom, že by závěr zápasu někdo vypustil. Pořád makáme! Akorát nám to padá v poslední třetině do naší kasy,“ říká.

Jeho střela v čase 30:54 se nakonec ukázala být jako tou nejdůležitější v celém zápase. „Dával jsem na 4:0, a netušil jsem v tu chvíli, že můj gól bude vítězný. Martin Kohout mě výborně našel a já jsem měl před sebou skoro prázdnou bránu, tak jsem ho tam plácnul,“ popisuje svůj první gól za Duklu v mistrovském utkání sympatický mladík.

Za svůj „počin“ si jistě vyslouží pozornost týmového pokladníka a kapitána v jedné osobě Jiřího Dobrovolného. „Jirka se ještě nehlásil, ale očekávám příspěvek do kasy,“ hlásil smířlivě po příjezdu do Jihlavy Ondřej Šafář.

Kapitán Dukly teď coby pokladník řeší příjemné povinnosti. V minulých dvou zápasech se do listiny střelců zapsali hned dva novicové, jejichž první góly za Duklu byly hned vítězné. Ve 14. kole při kanonádě 10:1 vsítil druhý gól Dukly Lukáš Anděl, v sobotu se pak gólově uvedl právě Ondřej Šafář. „Bude to asi drahý,“ směje se „Šáfa“.

Dukla uspěla na ústeckém ledě po dlouhých třech a půl letech. Naposledy se pod obří kostkou nad ledem radovala na jaře 2012, když 13. března vyhrála první semifinále play-off. „Je to dlouhá doba. Já jsem tady jen chvíli, ale jsem rád, že jsme to prolomili,“ říká s úlevou rodák z nedalekého Sokolova, kterému se v rozhlehlé hale (kapacita 6500 diváků – pozn. red.) nezdála návštěvnost. „Čekal jsem, že přijde víc diváků. Tribuny jsou hodně velké a nevypadalo, že je tam tolik lidí (1083 – pozn. red). Třeba v Budějovicích, to bylo něco jiného,“ připomíná šestitisícovou návštěvu na jihu Čech Ondřej Šafář.

A nezapomíná pochválit i výkoh jihlavského gólmana Honzíka. „David nás parádně podržel, mohli jsme mu možná trochu víc pomoci k té nule. Naštěstí udržel výsledek a vyhráli jsme,“ uzavírá Ondřej Šafář.

Sdílejte článek