Až zhruba do čtrnácté minuty úvodního dějství byl zápas hodně vyrovnaný. Litvínovští měli šance, Jihlavští také. Jenže jako první otevřeli skóre hokejisté domácí Vervy a od vedoucího gólu jim narostla křídla. Tím spíše, že čtyři vteřiny před koncem první třetiny využil Litvínov dvojnásobnou přesilovou hru a šel do dvoubrankového trháku. „Asi to byl zlomový okamžik. Určitě nebudu hodnotit, jestli to bylo písknuté správně nebo ne. Je jasné pravidlo, že se to nesmí. Takhle to rozhodčí pískl, dali nám druhý gól a my naopak naše šance neproměnili,“ sděluje Petr Šidlík, jenž byl oním hráčem, kterého sudí poslal ven a Dukla tak hrála dvojnásobné oslabení.
Když se nedá branka, není možné pomýšlet na body. Určité šance jihlavští hokejisté měli. Litvínovští obránci jednou zastavili blížící se pohromu na poslední chvíli, když na brankové čáře odpálili puk mířící do opuštěné klece. Podruhé za gólmanem domácích Petráskem zvonila branková konstrukce. „Chyběl kousek, milimetry od brankové čáry, bohužel se to k nám nepřiklonilo. Bohužel teď nemáme štěstíčko na naší straně, ale na to se nemůžeme vymlouvat. Musíme utkání hodit za hlavu, protože v úterý hrajeme další zápas,“ ví moc dobře jihlavský obránce. Objektivně je ale třeba dodat, že mnohem více brankových příležitostí měl Litvínov a i díky gólmanu Dukly Larsi Voldenovi vyhrála Verva o tři branky a nikoliv větším rozdílem.
Jak se vůbec Petr Šidlík po téměř třítýdenním zápasovém půstu cítil? Odpověď asi nepřekvapí. „Natěšenost na zápas je vždycky, kor když je to po dlouhé době, ale cítil jsem se hrozně. Naskočil jsem do utkání po třech trénincích, nemám úplně natrénováno. Ale máme nějaká zranění, tak jsem se návrat snažil uspíšit a týmu pomoct. Snad mu pomůžu i dále.“
VIDEOOHLASY S PETREM ŠIDLÍKEM