Rozpis ledu
Živé vysílání
Matěji, pojďme se podívat na celou tvojí kariéru. Jsi rodákem z Vsetína, což byla, je a bude hokejová bašta. Na proslulém stadionu Na Lapači jsi začínal s hokejem a v sezoně 2006/2007 nakoukl i do A-týmu. Poté ses přesunul až do dalekého Litvínova. Byl to pro tebe velký skok, tím spíše, že ti ještě nebylo ani sedmnáct let?
Šlo o vyústění situace, kdy byl Vsetín vyloučen z extraligy a já jsem se rozhodoval, kam jít dál nebo co budu dělat. Měl jsem nabídku jít do kanadské juniorky nebo hrát českou extraligu. Když jsem ale viděl obrovské síto hráčů v kanadské juniorce, kteří tam odejdou s velkými ambicemi, poté skončí s hokejem a nikdo o nich ani neví, tak jsem se rozhodl pro cestu zůstat v Česku.
Ozval se mi Litvínov. Myslím, že teď zpětně a s nadhledem mohu říci, že to pro mě byla obrovská zkušenost a velký skok po všech stránkách. Odešel jsem z domu od rodiny do naprosto neznámého prostředí v poměrně raném věku. Začátky byly složité jak po lidské, tak po hokejové stránce – než si vše sedlo. Myslím, že vše ale více prožívala moje rodina, hlavně moje maminka (směje se). Tento životní i hokejový přestup byl pro mě vstupenkou do velkého světa hokeje. A lze ho chápat jako jeden z nejdůležitějších okamžiků mé kariéry.
V litvínovské organizaci jsi působil sedm let, poté jsi přestoupil do kádru tehdejšího nováčka extraligy, Mladé Boleslavi. Během první sezony jsi nastřílel v boleslavském dresu deset gólů. Rok nato klub došel až do extraligového semifinále a ty ses dostal do reprezentace. I ve třetím ročníku ses řadil mezi opory „Bolky.“ Jak hodnotíš tyto tři sezony?
Přestup do BK Mladá Boleslav byl pro mě dalším logickým krokem v mé kariéře. V Litvínově jsem strávil juniorská léta, hrál jsem v A-týmu, byl jsem tam dost dlouho a cítil jsem, že potřebuji další impuls. Když mi tam skončila smlouva, tak jsme s agentem velmi detailně analyzovali situaci. A rozhodli se z nabídek vybrat tu boleslavskou. Myslím, že to byl správný krok a rozhodnutí. Posunul jsem svoji kariéru zase o stupeň výše a zažil v Boleslavi super tři sezony. V každém roku jsem na sobě pracoval, začal jsem pracovat nad rámec klubu s jedním z nejlepších individuálních trenérů v republice panem Hejretem. Naučil mě mnoho nových atributů do mé hry, včetně úpravy jídelníčku. Odměnou za to mi bylo kanadské bodování v jednotlivých sezonách, průměrný ice time okolo 20 minut na zápas, chodil jsem na oslabení i přesilovky. Má nominace do české reprezentace, kdy mě povolal pan trenér Růžička, byla to pro mě obrovská čest a zkušenost, a nominace si nesmírně vážím. Samozřejmě nemohu nezmínit naše klubové úspěchy. Musím říct, že to bylo velmi hezké období.
VIDEOROZHOVOR S MATĚJEM STŘÍTESKÝM
Během čtvrté sezony jsi v Mladé Boleslavi nedostával tolik prostoru. Jak se seběhl tvůj přesun do Jihlavy?
Je třeba to vzít chronologicky. Po uplynutí minulé sezony, ve které mi skončila smlouva, jsme s mým agentem probírali nejlepší možné řešení pro moji další kariéru. Měli jsme více možností včetně zahraničí. Musím však říct, že v rámci extraligy jsem chtěl být poblíž Prahy, kde jsem si koupil bydlení. Se zahraničním angažmá to nebylo úplně jednoduché. Byly nějaké konkrétní návrhy, nicméně nic jsme stále neměli podepsáno nebo nabídka nebyla atraktivní. Nakonec jsme se dohodli s Boleslaví, která mi předložila nabídku jako první a nechala na mě definitivní rozhodnutí. Byl jsem ujištěn, že si mé práce a výkonu velmi váží. Nový sportovní manažer mi jasně zadefinoval moji úlohu v týmu. Proto jsme podepsali kontrakt na dva roky s roční opcí. S tím, že pokud by byla konkrétní nabídka ze zahraničí, která by byla pro mě i klub zajímavá, tak mě uvolní. Měl jsem z jednání velmi dobrý pocit. V přípravě vše probíhalo komfortně. Pod novým trenérským vedením se zapracovávaly nové moderní metody. Byl jsem z toho mile překvapen. Bohužel po velmi krátké době od začátku extraligy se okolo mě začaly z naprosto nepochopitelných důvodů dít velmi zvláštní věci.
Můj osobní názor je ten, že dotyčný sportovní manažer, který o mě v létě velice stál a podepisoval se mnou dlouholetou smlouvu, během pár týdnu změnil “názor”. Můj agent s panem Tůmou (generální manažer Mladé Boleslavi – pozn. aut.) dohodli podmínky rozvázání mého kontraktu během dvou dnů a to v naprosto poklidném a komfortním řešení pro obě strany. Tímto bych mu taky chtěl na dálku poděkovat. Bylo to pro mě vysvobození a zase jsem se začal těšit do hokeje a v podstatě i do života. Závěrem chci říct, že hodnotím angažmá v Boleslavi ve skrze pozitivně. Má majitele, který hokej miluje, dává mu vše, včetně financí, má skvělého generálního manažera a fantastické fanoušky. To čím jsem si prošel na konci, mě spíše posílilo a v podstatě si tím asi projde každý v jakékoli práci.
Pojďme k druhé části otázky. Jak se zrodilo tvé angažmá v Dukle?
Když jsem definitivně ukončil mé angažmá v Boleslavi, okamžitě začal agent řešit moji budoucnost. Příchod se skrz výše uvedené rodil trošku složitě. Byla to specifická situace, protože pokud bychom neuzavřeli jednání s Boleslaví, nebyla šance na další klub. Musím říct, že i když jsme měli na stole i jiné nabídky, bez jakéhokoli posuzování týmů dle vyššího tabulkového postavení či mého finančního ohodnocení jsme se v poměrně krátké době rozhodli pro Duklu. Důvod? Velice jednoduchý. Byl jsem naprosto ohromen chováním pana Ščerbana. Co řekl, to platilo. Představil mi vizi klubu a samozřejmě jsme probírali i sportovní stránku, Zde pro mě byl garantem přísný, ale férový trenér pan Vlk. Mám rád výzvy, a tudíž pro mě v součtu všech těchto informací dávala Dukla, klub s velkou historií, absolutní logiku.
.JPG)
Ptal ses na Duklu třeba Tomáše Jiránka nebo Jiřího Rysa, se kterými jsi působil v Mladé Boleslavi?
Ne. Musím říct, že naše jednání probíhala pouze na úrovni mezi mým agentem a panem Ščerbanem. Následně pak se mnou. S kluky jsem se poprvé viděl až na prvním tréninku.
Jaký máš dosavadní pocit z působení v Dukle?
Můj pocit je ve skrze pozitivní. Jak jsem již řekl, velkou roli pro mě hrálo profesionální a slušné chování pana Ščerbana, a konzultace na sportovní úrovni s velmi přísným, náročným, ale férovým trenérem panen Vlkem. Máme zde naprosto špičkové fanoušky. Je zde cítit ta neuvěřitelná historie klubu. Víme, že klub prostě musí pracovat s omezenými možnostmi. Ale o to více srdce a bojovnosti do toho dáváme jak my, tak všichni okolo klubu. Prostě mám tuhle rodinnou atmosféru rád. Cítím se tady skvěle.
Tvá premiéra na ledě Vítkovic byla povedená…
Určitě jsem byl spokojený. Vyhráli jsme a to je hlavní (úsměv).
Páteční zápas proti Mladé Boleslavi pro tebe bude asi hodně pikantní. Budeš se chtít hodně ukázat nebo od tebe bude nějaká extra prémie v kabině?
Pro mě to bude specifický zápas. To je pravda. Tvrdit opak, asi bych nebyl upřímný sám k sobě. Kdybych byl zase přemotivovaný, svazovalo by mě to. Samozřejmě jdeme vyhrát, tak jako v každém zápase, protože potřebujeme body. Ale motivaci budu mít zřejmě jinou než standardně a asi během zápasu něco proběhne, budeme na sebe s boleslavskými kluky pokřikovat (usmívá se). A speciální prémie za vítězství? Na té se musím domluvit s kapitánem.
Sdílejte článek
.JPG)
