BK Mladá Boleslav
Mařík - Vyhlídal, Štrach, Šrek, Klimeš, Drábek, Čech - Pospíšil D., Fadrný, Nouza - Nedorost, Langhammer, Kocák - Krupka M., Krupka L., Vrbata - Hradecký, KratěnaHC Dukla Jihlava
Suchan - Šmarda, Staněk, Pospíšil R., Duben, Dobrovolný, Rýgl, Lukačovič, Malena - Čachotský, Bakus, Hodek - Říha, Altrichter, Hlouch - Rytnauer, Havel, Fiedler - Lazorišák, Dušátko, PolákPrůběh utkání
Domácí hokejisté celé dvě třetiny nenašli při sobotním prvoligovém utkání recept na překonání urputné jihlavské obrany a hlavně výtečně chytajícího Suchana. Poslední část hry se ale změnila v boleslavskou exhibici, kdy svěřenci Jana Neliby a Petra Hakena čtyřmi góly otočili výsledek. Třikrát přitom skórovali v početní převaze, poslední trefu přidali při power play soupeře. Diváci tak museli odcházet domů nadmíru spokojeni.Po první třetině však hosté vedli. Z jedné z mála svých šancí v úvodním dějství se prosadili, když po dvaceti vteřinách využili přesilovku. Na přihrávku Bakuse si najel před branku Čachotský a Mařík poprvé kapituloval, 0:1. A boleslavské šance v první dvacetiminutovce? Na jihlavském gólmanovi si postupně vylámali zuby Čech, Šrek, Vrbata i Drábek. Jejich střelecké pokusy Suchan s přehledem kryl.
Ve druhé části už se přeci jen i hosté trošičku více osmělovali. Nebezpečně střílel Dušátko a do boleslavské tyče vzápětí poslal puk Hodek. Na druhé straně Čech mířil jen do míst, kde stál Suchan, Vrbata mířil nad a Pospíšil po ledě minul jihlavskou svatyni. V polovině zápasu pak přišel druhý úder Dukly. Před boleslavskou brankou zůstal zcela nekrytý Rytnauer a přihrávku Havla pohodlně poslal do sítě, 0:2. Hosté pak mohli své vedení i zvýšit, jenže při dvojnásobné přesilovce (ta trvala 68 vteřin) stačil pouze Staněk trefit tyč. V pěti proti třem si zahráli také domácí, a to dokonce 80 vteřin. Také v jejich případě se ovšem početní výhoda minula účinkem.
Do poslední třetiny tak šli s dvoubrankovým vedením hosté. Nicméně domácí se vypjali k fantastickému výkonu. Ukázalo se, že mužstvo má svou sílu, hráči bojovali do poslední vteřin y a to přineslo zasloužený úspěch. Navíc se Mladé Boleslavi v závěrečné dvacetiminutovce začalo dařit využívat přesilové hry a tři z nich proměnili v gólové trefy. Nejprve ve 43. minutě střílel Vyhlídal a Nedorostovi stačilo jen dobře nastavit hůl, 1:2. V 56. minutě pak znovu Nedorost osvědčil svůj důraz před soupeřovou brankou a vyrovnal na 2:2. To ovšem v boleslavském provedení ani zdaleka nebylo vše. Běžela 59. minuta, v ní se kousek za modrou dostal k puku Fadrný a prostřelil vše, co mu stálo v cestě, 3:2. V čase 58:54 Jihlava sáhla ke hře bez brankáře. Jenže puk zachytil M. Krupka a od vlastní modré rozhodl gólem do prázdné branky o vítězství domácích 4:2.
Ohlasy trenérů
Milan Chalupa (Jihlava): „Nemyslím si, že jsme v Mladé Boleslavi hráli tak, abychom prohráli. Více než dvě třetiny se nám přitom dařilo hrát to, co jsme hrát chtěli. Protože se nenacházíme v dobré psychické pohodě, proto jsme vsadili na dobrou obranu. Dvě třetiny jsme to také dodržovali. Bohužel tři góly soupeře padly z přesilových her. To rozhodlo. Domácí hráli vícekrát v početní převaze. Může nás mrzet, že jsme nastřelili dvakrát břevno a jednou tyčku. Kdybychom přitom za stavu 2:0 přidali třetí gól, bylo by asi po zápase. Je dostal do zápasu v našem provedení stupidní faul. A čím to bylo, že se nám dvě třetiny dařilo přesilovkám domácích úspěšně bránit a v závěrečné části už nikoliv? Těžko říci. Hráči na ledě byli, věděli co mají dělat. Ti, co byli na ledě, pak měli padnout do střel a to se nestalo tak jak předtím.“ |
Jan Neliba (Mladá Boleslav): „Samozřejmě když zápas dopadl tak jak dopadl, je to velice cenné vítězství. Protože jít za stavu 0:2 do poslední třetiny v souboji s tak urputně bránícím soupeřem, to je hodně těžké. Nám, myslím si, nevyšel začátek, na který jsme vsadili. Za první třetinu jsme vlastně Jihlavu k ničemu nepustili. Z jediné šance jsme ale inkasovali. Nicméně ukázalo se, že mužstvo má svou sílu. Kluci chtěli a bojovali. To je strašně důležité zjištění pro trenéra a vůbec pro vývoj toho mužstva. A co jsem říkal hráčům o druhé přestávce? Kladl jsem důraz na to, že nesmíme zpanikařit. Že prostě pořád je šance. My jsme totiž hráli až příliš líbivý hokej. Už jsme zase zapomínali chodit do brány. Řekl jsem jim, že když do té brány chodit budou, výsledek se určitě dostaví. A ono to přišlo, je to velmi cenné.“