HC Dukla Jihlava
Řehoř - Ficenc, Kašpar, Staněk, Martinka, Míka, Duben - Čachotský, Bakus, Říha - Man, Hanzal, Krupka M. - Krupka L., Hradecký, Suk - Jonáš, Kopecký, HrbatýHC Stadion Vrchlabí
Hylák - Matějíček, Vála, Bendík, Chaloupka, Rýgl, Hrach, Vomela - Gengel, Pajič, Beck - Horčička, Přeučil, Brynecký - Vantuch, Dušek, Špaček - Nevyhoštěný, Rapáč, JechPrůběh utkání
Jihlavská Dukla se ve čtvrtém zápase předkola play-off musela obejít bez služeb nejstaršího hráče série, Petra Kuchyni, který se zranil v pondělním zápase, a také bez Petra Štracha, jenž včera obdržel dva pětiminutové tresty. Své spoluhráče tak alespoň hecoval po celý zápas na střídačce. Problém s nedostatkem obránců vyřešil návrat Radka Míky a pro jistotu jihlavští napsali na soupisku i jméno Bedřicha Ščerbana.
Důvěru od trenéra Jeřábka dostal i přes rozpačitý výkon ve třetím klání Alexandr Hylák a pro své spoluhráče byl oporou.
Během dvou úvodních minut rozdal sudí Blecha tři dvouminutové tresty. Když na trestné lavici pykal Ficenc, vybruslil si Horčička do středu kluziště a z úhlu nastřelil levou tyč. Jestliže se diváci na stadionu domnívali, že hráči budou pokračovat v nastoleném tvrdém trendu z minulých zápasů, museli být, alespoň tedy v prvních dvaceti minutách, překvapeni. Do konce třetiny se hráči obou klubů umírnili, a tak dalším vyloučeným byl až v čase 18:41 Rapáč. První dějství by se dalo označit spíše za zahřívací kolo, ve kterém mělo mírně navrch Vrchlabí.
Totéž se rozhodně nedá říct o třetině druhé. Po 52 vteřinách rozjásal jihlavské fanoušky Tomáš Čachotský. Nebojácně se prodral středem kluziště a ruku v ruce s paní Štěstěnou se prokličkoval až před Hyláka. Zakončení nad jeho lapačku bylo výstavní a Jihlava se dostala do vedení 1:0. Ve 26. minutě se puk, opět s notnou dávkou štěstí, odrazil na modrou čáru k Martinu Krupkovi, který ač mohl střílet, raději zvolil přihrávku na Vladimíra Říhu. Obrozený jihlavský střelec chladnokrevně zvýšil vedení na 2:0. Ve 30. minutě hosté ujeli do přečíslení. Martin Rýgl si k sobě stáhl Staňka a, jak jinak než s přispěním štěstíčka, propasíroval puk pod Staňkovou hokejkou. Kotouče se ujal Antonín Dušek a svou první brankou v sérii dostal hosty zpět do utkání - 2:1.
Zákrok večera předvedl Milan Řehoř o minutu později. Rok Pajič dorážel do odkryté klece, ale domácí brankář natáhl neuvěřitelným způsobem nohu a špičkou brusle zřejmě rozhodl o vítězství Dukly. Obrovský tlak Vrchlabských totiž najednou ochabl. Svůj druhý přesný zásah mohl přidat Čachotský, kterému připravil 99% pozici Bakus. Ale hbitý útočník si zřejmě nechtěl kazit dojem z nádherné první branky, a tak pohrdl možností skórovat do zcela prázdné brány.
Obrovskou příležitost k vyrovnání měli hráči z Podkrkonoší v úvodu třetí třetiny. Minutu a čtyři vteřiny se domácí bránili ve třech proti čtyřem. Hosté sice dobře kombinovali, ale chyběla střelba. Dukla se soustředila na bránění středního pásma, a tak soupeři nezbylo nic jiného, než nahazovat puky do rohu kluziště. Tam je ale sbírali jihlavští obránci a bez větších potíží vyhazovali. Do ztracena vyzněla i závěrečná power-play, během níž Vrchlabí Řehoře ani jednou neohrozilo.
Přes tři tisíce jihlavských fanoušků nadšeně aplaudovalo svým miláčkům nejen za vítězství 2:1, ale i za předvedené výkony v obou domácích zápasech. Stav série je nyní 2:2 a rozhodující bitva se odehraje ve čtvrtek ve vrchlabské Elektromont Aréně.
Ohlasy trenérů
Vladimír Jeřábek (trenér Vrchlabí) se nedostavil na tiskovou konferenci a novinářům bude k dispozici až po skončení série.
Karel Dvořák (trenér Jihlavy): „Já si myslím, že to bylo vítězství vůle. Tenhle mančaft dokázal, že v sobě má nějakej ten morál. Po tom prvním zápase jsem byl na ně dost naštvanej, ale dneska kluci ukázali, že charakter mají. Sami jste viděli včera, že soupeř, když prohrával, tak vyrukoval s věcmi, které já moc neuznávám. To jsou kanadské manýry. V první řadě jde o zdraví hráčů a tohle jsou takové blbé věci, které by se neměly dělat. S obranou jsme museli trochu čarovat. Oslovili jsme Radka Míku s tím, že je nás málo a on řekl, že nastoupí a zkusili jsme i Béďu (Bedřich Ščerban - pozn. autora) svlíknout, kdyby Radek nemohl. Ale naštěstí nám to vyšlo. “