Dukla se na extraligové pokračování naladila remízou v Olomouci

Průběh utkání

Extraligová koncovka se blíží. Právě toto heslo bylo hlavním leitmotivem přátelského duelu Olomouce s Jihlavou během olympijské pauzy, která odložila hokejistům čekání na další soutěžní zápas o jinak nezvyklou dobu. Trenérský štáb Hanáků nakonec zvolil po pětidenním volnu tvrdé tréninkové dávky a jediný přípravný zápas, v němž jim byla soupeřem jihlavská Dukla. Klub z Vysočiny stojí spolu s Olomoucí před podobným cílem, také on bude chtít vytěžit ze závěru základní části maximum. Ovšem na rozdíl od Mory bojuje už o holé přežití mezi českou hokejovou smetánkou.

Dukla, která už dříve byla posílena velmi slušným výsledkem 1:2 z podobného přátelského utkání dokonce s účastníkem KHL Amurem Chabarovsk, vstoupila na led plecharény takřka v plné polní se všemi svými hvězdami. Hanáci naopak otestovali poprvé i nadějné juniory, v obraně si zahrál Michal Smutný, Martinu Falterovi pak kryl záda Marek Hasala. I přes lehce polátanou sestavu se však dostala k první šanci právě ekipa domácích, žabičku Vyrůbalíka nicméně Laš nedokázal dostat v úvodní minutě přes betony pozorného Kořenáře.

Posléze se však tempo duelu lehce zabrzdilo a oba protivníci své sily upřeli zejména na poctivou defenzivní hru. V jeden okamžik se ale vše rázem změnilo. Jedna malá chybka Jihlavských povolila kohoutům rychlý brejk, který rozjel bleskonohý Bruno Mráz. Jeho chytrá zpětná diagonála z mrtvého úhlu pak dokonale Kořenáře vyvedla z osy branky, pro Davida Ostřížka už tak nebyl problém doklepnout puk do branky. O pár okamžiků později pak měl další domácí tutovku Macuh, leč slovinskému sniperovi scházelo štěstí. Kotouč mu před odkrytou bránou přeskočil v nevhodnou chvíli čepel, když se snažil dorážet vyraženou Irglovu bombu.

Další šance si nadále připisovali de facto zejména domácí, jihlavské šiky byly pod jejich náporem dlouhou dobu zatlačené před vlastní bránou. Pres kohoutů zesílil zejména v jejich přesilové hře, když si postupně připsali tutovky střelami od modré Vyrůbalík a Lukáš Galvas. Zejména příležitost extřineckého beka měla gólové parametry, Kořenář však puk poskakující na brankové čáře nakonec s velkým štěstím vytáhl.

Olomoucká hegemonie však překvapivě pokračovala i nadále, jihlavská obrana byla stále ve velké permanenci při ofenzivních manévrech soupeře. Zlom přišel až tři minuty před pauzou, průniková nahrávka Váni nakonec ale nikoho z Jihlavských nenalezla. Dukla sice měla poprvé větší převahu, jenže místo toho nakonec smolně inkasovala. Kořenářovi se nepovedlo odpálit kotouč na svého spoluhráče, když namísto toho nabil přímo Petru Strapáčovi na hůl. Pro forvarda takových kvalit už byla dorážka do opuštěné klece jen formalita.

Druhou třetinu odstartovala Jihlava viditelně více namotivovaně, když hned po pár sekundách po úvodním buly periody musel Falter předvést pozorný zákrok. Po Semanově diagonále tak pálil Skořepa pouze do lapačky olomouckého brankáře. Na druhé straně hned po chvíli kontrovala s další zajímavou tutovkou i Mora, jenže Holec svou nahrávku nakonec nezvládl dostat k Ostřížkovi, proti jeho záměru byli obětaví beci hostů.

Svůj hvězdný moment v utkání si zažil i zmiňovaný debutant Smutný, jehož odvážný výlet z obrany málem skončil brankou. Jihlava ale měla velkou dávku štěstí, bomba tohoto nadějného beka letěla milimetry nad horní tyčkou. Hosté posléze dostávali větší prostor pro kombinaci, navíc k tomu se jim ještě nabídla přesilovka, ani v ní však žádnou nebezpečnou příležitost nevykouzlili. Znovu tak dostala možnost pro demonstraci svého umění Olomouc, kromě Vyrůbalíkovy rány od modré z toho ale nic kloudného nevzniklo. Hra obou mančaftů dostala spíše neatraktivní ráz, když se prakticky nikdo nedokázal srovnat v kombinaci.

Mírnou korekci těchto tezí provedlo až duo Irgl-Strapáč, exvítkovičtí harcovníci ale v brejku dvou na jednoho nakonec ztroskotali na přesnosti přihrávek. Pro výrok o větší olomoucké herní pohodě ale i nadále hrál přísun dalších větších šancí. Překvapovali hlavně beci, po Smutném si pozici ofenzívního štírka vyzkoušel nezvykle i Ondrušek, jeho ránu příklepem ale nakonec akrobaticky Kořenář vyrazil mimo tři tyče. Po něm měl i další brejk Irgl a po jeho aktivitě domácí i přesilovku, leč ani jedna zmíněná událost nedostala gólový konec. Olomouci v této části utkání prakticky stačilo i udržovací tempo, jelikož Jihlavským to stále, hlavně ve hře ve středním pásmu, skřípalo. I proto tak ve zbytku druhé třetiny žádná branka nepadla.

Třetí třetina znovu jako předcházející perioda odstartovala dukelským náporem. Jihlava se tak po čtyřiceti minutách poprvé výrazněji představovala v ofenzivní síle. Tu mohl zúročit v úvodní branku svého týmu Richard Diviš. Muž, který v minulosti bojoval i za Olomouc, ovšem nakonec po hezkém Rabbitově přiťuknutí na střed pálil do připraveného Faltera. Rázem se najednou s šancemi v uvozovkách roztrhl pytel. Krásnou individuální akci si tak kupříkladu zapsal mladý Jakub Galvas, jenže ani tento výlet defenzivního hráče brankou neskončil.

To až podobně vypadající situace, ovšem už v jihlavském gardu. Když ne Diviš, tak další exolomoucký hokejista dokázal svou možná jen podvědomou motivaci zúročit. Adamu Zemanovi se naskytla šance po zazmatkování domácí obrany, což tento jihlavský forvard okamžitě využil k průniku až před Faltera. Jeho blafák pak už na olomouckého brankáře bez potíží platil. Následně oba mančafty jako by se ve své snaze o udržení daného stavu přestaly zaobírat útokem, ovšem změna přece jen přišla, a to z holí Jihlavských. Pro Diviše však takřka tutová šance, kdy před ním vězela naprosto odkrytá klec, byla až příliš složitá. Kladenský odchovanec tak pálil pouze vedle.

I Olomouc měla posléze podobně tutovou možnost na vstřelení branky, po kombinaci přes celé útočné pásmo ale nakonec Káňa trefil pouze připraveného Kořenáře. A právě tento moment jako by určil pozdější vývoj, neboť domácí už lehce na svého soupeře začali ztrácet. Další spálená šance tak spíše nahrávala zlepšující se Dukle. Verifikace těchto úvah přišla hned po malé chvilce, když hlavní úlohu zahrál hostující forčeking. K puku se tak velmi lehce dostal Kanaďan Zach Hamill, kterému stačilo tváří tvář Falterovi jen přesně zamířit. Puk po jeho ráně zápěstím proletěl přesně k tyčce. Oba týmy následně měly ještě takřka celou pětiminutovku k rozhodujícímu zvratu, místo toho tak zápas skončil remízou.

Ohlasy trenérů