HC Dukla Jihlava
Zhukov – Krenželok, Kolář, Dundáček, Strejček, Bilčík, Mareš, Eliáš – Jiránek, Fronk, Mácha – Havránek, Skořepa, Illéš – Harkabus, Zadražil, Pekr – Juda, Lichanec, Vítězslav Brož.HC Stadion Litoměřice
Král – Marcel, Baláž, Výtisk, Holý, Kremláček, Jebavý, Háva – Svoboda, Miškář, Procházka – Jícha, Toman, Válek – Stehlík, Urban, Konečný – Berka, Soukup, Jánský.Průběh utkání
Od prvních minut se hrálo v divokém tempu a Jiránek po 40 sekundách již nastřelil tyč Královy branky. Na druhé straně se pak předvedl Jan Výtisk, který ukázal, co ho zdobilo po několik sezon v extralize a sice tvrdým, ale čistým hitem ukončil působení v utkání už po třech minutách Máchovi. Stadion pak mohl z tlaku Dukly vybruslit nejlépe jak mohl, a to když byl Miškář sám úplně před kasou, jenže jeho pokus zlikvidoval Zhukov a srazil jej na pravou tyč, od níž se puk odrazil mimo. Zcela vyrovnaný a otevřený zápas tak posunula do jiné roviny až 14. minuta. V ní padly hned tři branky. Nejprve v čase 13:19 tečoval Fronkovu střelu z levého kruhu pod víko Filip Dundáček a na jihlavské straně to vypadalo, že tohle tým nakopne.
Jenže po necelých 20 sekundách bylo srovnáno. Jícha přiťuknul pro Matěje Tomana, který z pravého kruhu překvapivě propálil na teploměr křížem Zhukova. Ta největší pohroma ale přišla pro Jihlavu dvě sekundy před koncem 14. minuty, neboť nepokrytý Lukáš Stehlík dlouhou bekhendovou kličkou překonal Zhukova a dokonale uzemnil rozjeté jihlavské hokejisty. Ti se pak velmi dlouho hledali a pomoct jim k tomu mohl úplný závěr třetiny, ve kterém ale Jiránek puk za Krále neprotlačil.
Ani ve druhé třetině se obraz hry příliš nezměnil. Stále to byla vyrovnaná bitva, ve které ukazovali velkou jistotu oba brankáři. Nejzásadnější moment tak přišel až ve 34. minutě. Po souboji Jiránka s jedním z hostujících hráčů se ještě domácí forvard pustil do pěstní výměny s bekem Stadionu Hávou. Oba buřiči si odnesli za tento incident 2+2+10 minut, vzhledem k tomu, že ale Jiránek dostal za faul předcházející bitce 2+10 minut, předčasně se pakoval do šatny a svou zlost si vybil na jednom z plexiskel. Přesilovku sehrál Stadion velmi solidně a Miškář s Holým měli dobré střely ze střední vzdálenosti, Zhukov však obě zlikvidoval. Nejvážnější šanci třetiny měl tři minuty před koncem Miškář, v úniku ale přes betony domácího brankáře neprostřelil.
Už po 41 sekundách dala Jihlava konečně srovnávací branku. Lichanec v ideální moment nahrál v brejku na Josefa Skořepu, který z mezikruží zavěsil přímo nad rameno bezmocného Krále. A Dukle to nestačilo. Zatímco Toman trčel na trestné lavici, Josef Skořepa byl dobře postaven na brankovišti a s velkým štěstím protlačil kotouč za brankovou lajnu. Tohle Jihlavě ohromně pomohlo a na tahu byli Severočeši. Zejména Patrik Miškář byl aktivním hráčem a připravoval si jednu střeleckou příležitost za druhou, ale bez většího úspěchu. S blížícím se koncem tak logicky šla aktivita na litoměřické hole a už tři a půl minuty před koncem se rozhodli jít do rizika bez gólmana. Ačkoliv Jihlava nevyhrála v této pasáži fakticky ani jedno buly, veškeré herní situace hostí dokázala s vypětím všech sil ubránit. 23 sekund před koncem navíc potvrdil výhru Dukly Matěj Pekr střelou do prázdné. A tak není divu, že se v kabině hodně slavilo. Jihlava totiž po výhře 4:2 odvrátila konec série a v neděli bude cestovat zpět k řece Labi, aby dosáhla sedmého zápasu.
Ohlasy trenérů
David Bruk (HC Stadion Litoměřice): Mám pocit, že zápasy se odvíjí podle podobného scénáře a jsou velmi vyrovnané. V sérii jsme vedli 3:1 na zápasy díky naší skvělé efektivitě v zakončení. Tentokrát byli efektivnější v zakončení domácí a zaslouženě si vzali druhý bod v sérii. Nemám strach, že klukům dojdou síly a ani pro ně nemám Coca-Coly (směje se). Zatím na svém týmu nevidím, že bychom ztráceli síly. To, že jsme dneska prohráli... Domácí Jihlava byla lepší a hrála lépe kolem brány, ale nemělo to vůbec co do činění s kondicí.
Viktor Ujčík (HC Dukla Jihlava): Jsem moc rád, že tým v sobě našel sílu. Šli jsme do vedení, ale měli jsme dvě střídání výpadek a ten nás stál, že soupeř otočil zápas. Litoměřice jsou úplně neuvěřitelné v tom, jak dokážou být jejich hráči hladoví, jak dokáží mít instinkt zabijáka - když šanci mají, tak jí vycítí a dokáží jí proměnit. To je prostě zatím asi největší rozdíl v sérii. Jsme domlácení a dohrávali jsme na tři lajny, ale jsem rád, že jsme v sobě našli morální sílu, dokázali jsme zápas zvrátit a vrátit sérii do Litoměřic. Poučili jsme se svým způsobem ze třetích třetin a říkali jsme klukům, že nemusíme dát gól v první nebo v páté minutě třetí třetiny. Že musíme hrát trpělivě, že šance přijde a proměnit jí. My v zápasech před tím jsme chtěli otočit zápas hned a neměli jsme správnou trpělivost. Soupeř nás ztrestal z protiútoků, jenž dokázal proměnit. Tentokrát excelentně zachytal Maks a odvrátil nás od proměnění soupeřových útoků. Když za stavu 1:2 jel sám na branku Miškář, tak mi nebylo dobře po těle. Ale klukům udržel soupeře na kontakt a my jsme toho dokázali ve třetí třetině využít. Nevím, jestli kluky nakopla bitka Tomáše Jiránka. Říkal jsem mu, že je to dobrý a super, ale mělo by v tom být trošku rozumu - když už se s někým mlátí, tak by to mělo být s někým z prvních dvou pětek soupeře (smích), aby to bylo vyrovnané. Ale vyhráli jsme a tým ukázal ducha, kterého si doufáme dokážeme přenést do zápasu v Litoměřicích.