HC Oceláři Třinec
Milota – Volas, Kremnický, Andrle, Kareš, Buják, Pospíšil, Hrůzek – Gerych, Moškoř, Šutý, Pánek, Haas, Spěváček, Bartoš, Ramik, Šilar, KozlíkHC Dukla Jihlava
Maláč - Vovsík (C), Vandas, Číhal, Šabatka, Chvátal, Tomšík – Jungwirth, Menšík, Rauš (A) - Straka, Broš, Pavelec - Kravec (A), Coufal, Sojka - Klapica, Modl, ValachPrůběh utkání
Oceláři do zápasu v MINI WERK ARENĚ nevstoupili špatně, v úvodních minutách měli malinko více ze hry, ale neproměňovali zajímavé šance. A tak se do vedení dostal soupeř, běžela polovina šestnácté minuty, když se mezi kruhy dostal ke střele Cyril Valach a propasíroval puk pod betony do té doby skvělého Miloty.
Gól v síti Třince byl vodou na mlýn pro Jihlavu, která se tak v dalším průběhu mohla soustředit hlavně na defenzívu. Hned ve 26. minutě navíc hosté díky přesné střele Adama Rauše využili svou přesilovou hru a Oceláři to za stavu 0:2 měli ještě komplikovanější.
S přibývajícím časem bylo znát, že se na hokejky domácích vkrádá nervozita. To bylo vidět hlavně při pětiminutové přesilovce po vyloučení Šabatky, který seknul Kozlíka do rozkroku a musel do kabin. Třinec i přes snahu prakticky nevystřelil na branku a k závarům před Maláčem se domácí dostali až v závěru druhé části, rány Haase z první ani dorážky jeho spoluhráčů z brankoviště ale nenašly na jihlavského gólmana recept.
Vyloučení Šabatky, který do té doby patřil mezi nejaktivnější jihlavské hráče, ale přesto mělo na hru týmu z Vysočiny dopad. Hosté do třetí třetiny vstoupili velmi pasivně, prakticky neopouštěli vlastní polovinu a Oceláři si skulinky do jejich zdi postupem času našli.
Klíčový moment přišel v čase 47:14, když se Ocelářům podařilo využít zásluhou Michala Ramika přesilovou hru. Domácí se kontaktní brankou uklidnili a začali ještě více utahovat šrouby. O vyrovnání se 83 vteřin před koncem při hře bez brankáře postaral Michal Ramik a nebýt fantastického zákroku gólmana Maláče proti Šilarovi tři vteřiny před koncem, mohlo být hotovo už v základní hrací době.
Za stavu 2:2 tak utkání pokračovalo desetiminutovým prodloužením tři na tři, ve kterém se hrálo ale až příliš opatrně. A protože velikou chybu nakonec nikdo neudělal, rozhodovaly nájezdy. A v nich se zaskvěl již zmíněný Milota, na kterém ani ve třetím zápase za sebou nebyla znát únava. Za svá záda pustil pouze první pokus hostů v podání Sojky, následovalo osm chycených nájezdů a rozhodující gól Vojtěcha Spěváčka, který v deváté sérii vytáhl nádhernou kličku do strany, poslal kotouč do prázdné branky a Oceláře do finále proti Spartě.
Ohlasy trenérů
Michal Broš (HC Dukla Jihlava): Rozhodly detaily, stejně jako celou sérii. Už na začátku jsem klukům říkal, že série se neprohrála v sedmém zápasu, ale v prvním, druhém, třetím nebo ve čtvrtém utkání. Hned od začátku je třeba si uvědomit, co je nutné dát tomu, aby člověk sérii udělal. Ale není se za co stydět. Chtěl bych všem klukům vzdát hold a poděkovat za to, co jsme předvedli. Mám hrozně pozitivní zpětnou vazbu. Fandili nám i lidi, kteří by nám ani fandit nemuseli a byl jsem překvapený a divil se, že nám přáli štětí. Nejsem si nyní jistý, jestli na planetě existuje nějaký tým, který byl prohrál sedmý zápas na nájezdy. Myslím si, že ve všech současných moderních systémech vždy od rozhodujících zápasů vítězí ten tým, který skóruje v prodloužení. Zažil jsem to takhle v kariéře xkrát a vůbec si nejsem jistý, proč v současné době v sedmém zápasu rozhodují nájezdy. Tím neomlouvám naší prohru, jen chci říct, že je to taková tragikomická tečka a asi budeme zapsaní někde v Guinessově knize rekordů… Klukům jsem říkal, že se nemáme za co stydět, ale v těch drobných detailech jsme prostě sérii prohráli.