A dobrý pocit měl i z výkonu v Porubě, který bohužel na body nestačil. Dobrou herní prezentaci si Dukla přenesla i do domácího mače proti Pardubicím B a byla z toho výhra na nájezdy. „První třetina byla z naší strany luxusní a navázali jsme v ní na výkon v Porubě. Tam jsme hráli výborně a akorát jsme nedali branky. Nyní jsme vedli 2:0, ale dostali jsme gól v oslabení. Trošku jsme přestali hrát a soupeř vyrovnal na 2:2. Pak jsme se zvedli a jen škoda, že jsme se netrefili. Musíme více střílet, tlačit se do brány a bude to dobré. Dva body berem,“ povídá Radim Toman.
Nový hráč v jihlavské sestavě mohl sám dát branku, ovšem nezadařilo se mu. Stále se mu lepí střelecká smůla na hokejku, za Frýdek-Místek dal v letošní sezoně jen jeden gól. „Jen já sám jsem měl v přesilovce prázdnou branku. Akorát jsem zatím dřevák. Snad to zlomím a jednou to propálím. Prostě při šancích volíme špatná rozhodnutí. Někdy je potřeba vystřelit, někdy naopak přihrát…,“ hledá důvody střeleckého trápení sebe i týmu.
Jinak si v novém působišti nemůže stěžovat. Kabina ho přijala dobře, jak zaznělo v úvodu článku, a navíc Radimu Tomanovi nevadí ani dojíždění z Jihlavy do Pelhřimova, kde hraje Dukla své domácí zápasy po dobu výstavby nového stadionu. „Dojíždění mi nedělá problém. Jsem tady od toho, abych hrál hokej a ne abych řešil nějaké dojíždění,“ povídá rezolutně a se smíchem popisuje, jak se udál jeho přesun do Jihlavy, což mu možná v osobním životě mírné trable způsobilo. „Přesun byl velice rychlý. Zrovna jsme si s přítelkyní zařídili nový byt a dvě hodiny po jeho přebrání mi zavolali, že se stěhuji do Jihlavy,“ směje se čtyřiadvacetiletý pravák.
Radim Toman po výhře 3:2 na nájezdy nad Pardubicemi B