Rozpis ledu
Živé vysílání
Začneme trochu netradičně. Vy jste se právě teď (ve středu večer - pozn. aut.) vrátil z Olomouce. Co bylo důvodem bleskové návštěvy na Hané?
Byl jsem si pro nové kolo, protože kolo jsem měl rozbité od doby, kdy jsme loni v létě v Olomouci bourali (Na začátku července srazil skupinku osmi hokejistů Olomouce nepozorný řidič, šest jich zranil - pozn. aut.). Potřeboval jsem proto nové, tak jsem si ho byl vyzvednout.
Vy jste absolvoval první dvě cyklojízdy s Duklou na půjčeném kole...
...které mi bylo trochu menší, takže to nebylo nic příjemného.
Můžete prozradit, čí to bylo kolo?
Je od Petra Polodny (jihlavský odchovanec a bývalý spoluhráč Petra Domina z Olomouce, který nyní zamířil do Havlíčkova Brodu - pozn. aut.), on je tady místní, takže mi pomohl. I když mi bylo malé (usmívá se). Musel jsem mu ho vrátit. Příští týden jim v Brodě začíná příprava, tak ho bude potřebovat.
V Olomouci jste měl smlouvu na dva roky. Po roce jste ale zamířil jinam. Proč? Bylo vašich 22 bodů (10+12) v sezoně pro vedení klubu málo?
Nevím, jestli to bylo pro ně málo. Řekli mi, že mám vysokou smlouvu, kterou si nemohou dovolit platit. Čekali prý ode mě víc a už prý se mnou nepočítají. Proto jsem zamířil jinam.
Byly i jiné nabídky než z Jihlavy?
Ano, nabídky z první ligy byly. Nechci je ale prozrazovat.
Co rozhodlo právě pro Jihlavu?
Jihlava se dohodla s Olomoucí na mém přestupu. Já jsem se potom jenom dohodl na smlouvě. No, a jsem tady (usmívá se).
Olomouc skončila po základní části čtvrtá, Jihlava třetí. Dá se říct, že jste si polepšil?
Je to hlavně výzva. Prosadit se do kádru a být platným hráčem Dukly. Jihlava je kvalitní tým. Dlouhé roky patří mezi lepší týmy první ligy, nikdy se tady nehrál spodek tabulky. Vždycky tu byli i kvalitní hráči. Já jsem rád, že jsem přišel do týmu, který má ambice a který umí vyhrávat. To je pro mě hrozně důležité, než se starat o záchranu a vyhrát deset zápasů za sezonu. Je lepší samozřejmě hrát nahoře a být v týmu, který vyhrává.
Vy hrajete centra. Po sezoně ukončil svoji kariéru dlouholetý kapitán Oldřich Bakus, centr první formace. Jste náhradou za tohoto hráče?
(Směje se). Myslím, že nahradit Oldu Bakuse je strašně těžké. Takových hráčů jako je on v první lize mnoho není. Tito hráči většinou hrají extraligu. Bude to hrozně těžký úkol pro kohokoliv nahradit Bakuse. Jeho čtyřicet šest bodů v sezoně hovoří za všechno. Tyhle body dělal standardně. To jsou výkony, před kterými musí člověk smeknout. Já můžu slíbit, že udělám maximum pro to, abych byl platným hráčem pro Duklu.
Máte za sebou téměř dva týdny letní přípravy. Jak ji zvládáte?
Zatím trénujeme jednofázově. Tréninky jsou postavené tak, abychom se postupně dostali do tempa. Přeci jenom, po sezoně byla dovolená. Suchá příprava je něco jiného než led. Hrozí větší riziko různých svalových zranění třeba při běhání. Trenéři se nás snaží postupně zapracovávat.
Která část přípravy je pro vás nejtěžší?
Vytrvalostní tréninky - kolo a běhání (usmívá se). Tomu se ale člověk nevyhne. Když je to jednofázově, dá se to zatím zvládat. Je mi jasné, že to bude ještě horší. Vytrvalostní věci nejsou mými oblíbenými. Musíme si tím ale projít, abychom se dobře připravili na sezonu. Posilovna a podobně mi nevadí.
Letní příprava. „Tomu se člověk nevyhne," má jasno posila Dukly Jihlava, která ny Vysočinu dorazila z Hané.
Když jste absolvovali první trénink na kolech, bylo krásné, téměř letní počasí. Stihl jste se pokochat krásami Vysočiny?
To je to poslední, na co člověk myslí, když jede několikakilometrový kopec (směje se). Tam se každý soustředí sám na sebe, aby dojel co nejrychleji do cíle. Na krajinu není čas.
Sledoval jste loňské výkony a výsledky Dukly? Tým hrál o absolutní špici se silnou dvojkou Ústí Chomutov.
Snažil jsem se sledovat celou první ligu. Přiznám se, že bylo pro mě překvapením, že Dukla hrála až úplně nahoře. Bojovala o nejvyšší příčky. Na druhou stranu byl tu kvalitní tým, takže proč ne?
Také divácká návštěva byla vysoká. Atmosféru na stadionu nám mohli soupeři jen závidět. Je lepší hrát před plnými ochozy, než v poloprázdné hale. Mám pravdu?
Samozřejmě je to znát. Pro domácí tým je to takové správné nabuzení. Jak se říká šestý hráč. Má to něco do sebe. Když mají lidi zájem o hokej, je to lepší jak pro klub, tak i pro samotné hráče. Diváci je namotivují. Lépe se hraje pro lidi, které hokej baví a fandí mu, než když je někde komorní atmosféra. V Olomouci letos moc lidí nechodilo a na domácích zápasech to bylo znát.
Stači jste se už v Jihlavě rozkoukat?
Zatím jsem tady strávil víceméně jenom pár dnů. Ano, rozkoukávám se. Snažím se jezdit po městě. Nemám ale zatím moc času. Dodělávám věci do školy, takže se snažím věnovat učeníe. Určitě bude ještě příležitost Jihlavu poznat.
Ale neztratíte se v krajském městě?
Ne, to už ne. Z bytu na zimák trefím (směje se).
Co váš bývalý spoluhráč z Chomutova Michal Jeslínek?
S Michalem se známe už pár let. Věřím, že během krátké doby poznám celý tým, že nebude žádný problém.
Je Michal vašim průvodcem tady v Jihlavě?
Ani ne. On má rodinu, takže má své starosti. Jak jsem říkal, teď se věnuju škole. S klukama, zatím hlavně s těmi novými, chodíme po tréninku třeba na oběd.
Co všechno jste z jihlavských "dominant" už poznal?
Jsem tu pár dnů, snažil jsem se projít po městě. Byl jsem podívat v City Parku. Na náměstí jsem ještě nebyl, ale na pěší zóně hned vedle, když jsme měl nějaké zařizování, ano. A nějaké velké procházky po městě? Na to moc času ještě nebylo.
Někde jsem zaregistroval, že jste vždycky hrával se sedmičkou. V Olomouci pak se 77. Je to vaše šťastné číslo? Budete chtít dres s tímto číslem i v Jihlavě?
Od malička jsme měl sedmičku. Tehdy jsme si mohli brát pouze čísla ze sady od jedničky do tuším třiadavcítky nebo pětadvacítky. Když jsem přišel do mužů a byla ta možnost, tak jsem si vzal hned 77 a s tou jsem zůstal celou kariéru. Vždycky jsem tedy hrál se sedmdesát sedmičkou.
Sedmičku má u nás obránce Jiří Dobrovolný, takže kdybyste trval na sedmičce, museli byste se ni spolu poprat...
Ne, ne. Nebudu se prát. Já chci dvě sedmičky (směje se).
Sedmasedmdesátka je v Dukle volná...
...tak to je v pořádku (usmívá se).
Upsal jste se Dukle na tři sezony. Když si teď zahrajeme na věštce a podíváme se do budouicnosti, kde bude podle vás Dukla za ty tři roky?
To je strašně těžké předpovídat. Tři roky je hrozně dlouhá doba. Mě hlavně zajímá, co bude tuto sezonu. Co bude další dvě sezony, nebo pět sezon, to neřeším. Chci se připravit co nejlépe na nadcházející sezonu, a v ní chci, abychom byli zase co nejvýš.
Kdy a kde jste začínal s hokejem? Jste rodákem z Karlových Varů, takže předpokládám, že tam.
Ano. Začínal jsem zhruba v pěti letech, kdy mě táta učil bruslit na veřejných brusleních. Pak mě teprve přihlásil na hokej. Takže moje začátky byly v Karlových Varech.
Jste z hokejové rodiny? Hraje nebo hrál někdo u vás hokej?
Táta je hodně velký fanoušek hokeje, ale nikdy nehrál na nějaké vyšší úrovni. Vždycky hrál jen tak po večerech, jak se hrají takové ty "noční ligy". To si chodíval zahrát.
Blíží se mistrovství světa v Bratislavě, kde se objeví hvězdy světového hokeje. Kdo byl vaším vzorem, když jste byl malý kluk a začínal jste?
Když jsem začínal bruslit, tak jsem nějak hokej nevnímal, nic mi to neříkalo. Ale když jsem začal hrát v žákovských kategoriiích, tak jsem měl hodně rád třeba Jirku Dopitu. To byla asi můj největší vzor. Ten se pak shodou náhod stal i mým šéfem (Jiří Dopita je jednatelem Olomouce - pozn. aut.).
Jaký byl váš dosavadní nejsilnější hokejový zážitek? Vy jste reprezentoval na mistrovství světa osmnáctiletých i dvacetiletých, takže asi to?
Ano, tyto šampionáty. To jsou věci, na které se nezapomíná.
Blíží se léto. Po mnohatýdenní dřině v letní přípravě budete mít dovolenou. Jak ji strávíte?
Budou tam zhruba tři týdny volna, kdy bude čas na dovolenou. Chci se udržovat v tréninku, ale plánuji, že bych se zajel podívat na pár dnů někam k moři. Trochu si odpočinout, nabrat síly. To je asi tak všechno, co mám v plánu.
Takže kdybychom se měli bavit o tom, čemu dáváte přednost, jestli moři nebo třeba horám, tak vyhraje moře?
Asi ano, protože hory v létě jsou podle mě o ničem, v zimě se tam nedostaneme, protože ani nesmíme. Navíc se pořád hraje. Pro nás je možnost jet v létě k moři, nebo když někdo chce na hory, tak hned po sezoně, když se končí dřív.
Stihl jste tedy něco po sezoně. Třeba Alpy?
Ne. Po skončení sezony jsme měl měsíc na to, abych dohnal celý ročník ve škole, takže jsem se věnoval převážně škole.
Co studujete?
Teď studuji ekonomii a management v Mostě, je to magisterské studium.
Jaké máte přání do sezony?
Určitě zdraví. A aby mě hokej bavil, aby se vyhrávalo.
Petr Domin na půjčeném kole Petra Polodny. „Bylo mi trochu menší," směje se osmadvacetiletý útočník.
Petr Domin
Narozen: 2.1.1983
Výška: 191 cm
Váha: 94 kg
Post: útočník
Hůl: levá
Západočeský rodák sbíral úvodní hokejové znalosti v Karlových Varech, v jejichž dresu okusil i extraligové boje. Stalo se tak v sezoně 1999/00 kdy naskočil ke dvěma střetnutím ještě co by junior.
V roce 2001 si urostlý útočník zahrál i na mistrovství světa do osmnácti let, kde v sedmi zápasech zaznamenal pět asistencí. V Karlových Varech příliš šancí k využití nedostával, a tak sezonu 2002/03 nejprve načal v Mladé Boleslavi, aby následně zakotvil na východě Čech v Hradci Králové. To vše stále ještě v juniorském věku, a tak v roce 2003 mohl reprezentovat svou zemi na mistrovství světa hráčů do dvaceti let.
V Hradci Králové strávil pět sezon, poté se přesunul blíže svému bydlišti. Závěr sezony 2007/2008 odehrál v chomutovském dresu. Ve finále první ligy jej ovšem vážně zranil boleslavský obránce Schnabel a šestadvacetiletý útočník tak přišel o vrchol sezony. Po zranění se vrátil do kádru KHL a působil tu další dvě sezony. Z Chomutova se v uplynulé sezoně přesunul východním směrem do Olomouce.
Sdílejte článek
