Ostatní hráči nemůžou být na ledě jen jako diváci, v tom vidí problém Jiří Jungwirth

Jak byste zhodnotil sezónu?
Letos jsme vstupovali, po loňské vydařené sezóně, do bojů s pokorou a s vědomím, že větší část týmu přešla o kategorii výš a nám zůstalo zhruba 6 hráčů, kteří mají s extraligou mladšího dorostu nějakou zkušenost. Jasným cílem byla záchrana soutěže a snaha o výchovu a rozvoj dovedností hráčů této kategorie. Po sezóně mohu říci, že cíl se nám podařilo splnit, ale reálným umístěním pro toto mužstvo mohlo být 5. místo ve skupině. Na letošního mistra republiky Kometu Brno, třetího v republice HC Mountfield ČB a Bílé Tygry z Liberce jsme letos výkonnost neměli, se Slávií Praha jsme odehráli nejlepší utkání v sezóně ve kterých jsme získali 4 body, ale všechna ostatní mužstva byla naší úrovně a proto bylo v našich silách bojovat o 5.místo. Výsledné 8.místo můžeme proto sebekriticky považovat za neúspěch.

V mužstvu se nám letos vykrystalizovali dvě výrazné individuality, Ondřej Kovářů a Honza Mandát, což je z hlediska výchovy osobností dobrý poznatek, ale přeci jenom ten odstup od ostatních byl příliš velký. Navíc se domnívám, že v tomto mužstvu jsou další jedinci, kteří by se mohli v budoucnu slušně prosadit, jen to letos nedokázali prodat a nebyli takovými osobnostmi a tahouny jako dva výše jmenovaní hráči. Pozitivem bylo, že dostali šanci, a té se dobře chopili, hráči mladšího ročníku 1997 (Anděl, Bambula, Pospíchal), což je příslibem do dalších let. Takže sezónu bych krátce zhodnotil tak, že jsme splnili cíl, pracovali jsme na rozvoji dovedností u hráčů, ale nedokázali jsme „urvat“ reálné místo v tabulce na které jsme výkonnostně měli.

Tým vyhrál první zápas až v 6. kole. Inkasovali jste celkem dost branek, byl problém v obranné hře či v malé podpoře útočníků se vracet zpět?
Důvodem první výhry až v 6.kole byl tak trochu těžký los v začátku čtvrtin, kde nás vždy čekali lídři soutěže, pak jsme prohráli doma s HB, což bylo naše nejhorší utkání proti tomuto soupeři v letošním roce a porážka v Pardubicích, kde to bylo neustále vyrovnané a nakonec jsme dostali gól do opuštěné klece. Pak naštěstí přišel výborný výkon proti Slávii a první výhra, která nás do následujících bojů tzv. „nakopla“ a urvali jsme poté 4 výhry v řadě. Branek jsme inkasovali opravdu celkem dost, a ty pramenily především ze špatné hry v obranném pásmu, z prohrávaných soubojů 1-1, které jsou v moderním hokeji alfou a omegou úspěchu. Je to chyba jak obránců, tak i útočníků, neboť v hokeji musí hrát současně všech 5 hráčů v poli + brankář, jakmile to jeden šidí, tak se to hned negativně projeví.

Od celků Komety a Budějovic jste inkasovali ve vzájemných zápasech celkem hodně branek, byly tyto týmy opravdu tak dominantní?
Výsledky na závěrečném turnaji o mistra ČR dokázaly, že tyto týmy byly opravdu velmi silné a momentálně jsme na ně opravdu výkonnost neměli. Přesto jsme se s nimi snažili hrát aktivní hokej, tzn. pokud to bylo v našich silách, tak jsme se je snažili agresivně napadat, tlačit se do jejich pásma a branky, což se nám i v určitých fázích zápasu dařilo, a nechtěli jsme jenom pasivně vyčkávat v obraně a vyhazovat puky. Takže i když výsledky vyznívaly jasně pro soupeře, tak nedošlo k žádným debaklům a s určitými fázemi zápasů proti těmto soupeřům jsme mohli být i spokojeni.

Je vůbec možné porovnat loňský a letošní výběr?
Loňský výběr hodně těžil s fyzické vyspělosti hráčů a s podstatně větší vyrovnanosti, více branek tam mohlo dát vícero hráčů. Branek jsme dostali v podstatě stejně, ale o 60 jsme jich méně dali, proto v ofenzivní síle vidím největší rozdíl v těchto výběrech.

Byl nějaký hráč či hráči kteří vás svým výkonem potěšili či naopak zklamali?
Jak jsem již uvedl velice mě potěšili hráči Kovářů s Mandátem, od kterých jsem sice čekal, že budou lídry a doufal jsem, že udělají hodně bodů, ale potěšili mě přístupem v utkáních ve kterých nastoupili. Pokud to šlo, tak vždy chtěli hrát za MD, i když měli kolikrát v nohou i čtyři zápasy ve čtyřech dnech (čtvrtek, pátek, sobota, neděle). Hráli stabilně za SD a v utkáních kde byla šance bodovat i za MD. Další hráče bych nechtěl jmenovat, se všemi jsem měl závěrečné hodnocení, kde jsem jim řekl svůj názor na jejich výkony v průběhu sezóny. Byly zápasy kdy potěšili a naopak kdy zklamali, ale že by mě někdo výrazně zklamal v průběhu celé sezóny, toho jsem se naštěstí nedočkal.

Ze kterého zápasu či zápasů jste měl největší radost či naopak jste byl velice zklamán?
Jak jsem již uvedl výborné zápasy byly letos se Slávií, také první dvě utkání proti Kometě a Mountfieldu nebyly špatné, všechny výhry mě potěšili, protože byly opravdu zasloužené a podložené dobrým výkonem (jen jich mělo být více). Největším zklamáním bylo pro mě utkání v Mladé Boleslavi, kde jsme vedli po dvou třetinách 4-0, jasný zápas, a po neuvěřitelných chybách jsme zápas prohráli v prodloužení. Zklamala mě především obrovská lajdáckost většiny hráčů.

Loni tým bodově táhnul Tomáš Střecha a Marek Lupač, letos se výkony stály na dvojici Ondřej Kovářů a Jan Mandát. Oba odehráli něco přes polovinu zápasů přesto měli nejvíce bodů z celého týmu. V čem je problém že se jim ostatní nedokáží ani přiblížit?
Oba hráči mají víc talentu a měli letos i podstatně víc sebevědomí, což hraje velkou roli. Druhou stránkou je snaha na ledě neustále hrát, být pořád zapojen do hry, pořád chtít hrát, v tom vyniká především Honza Mandát, velice se v mu tom blíží Šimon Szathmáry, rezervu v tomto má i Ondra Kovářů, který to nahrazuje výborným bruslením, u ostatních se velice často stává, že jsou na ledě jen jako diváci a v tom vidím velký problém.

Má mladší dorost v zásobě nějakou podobnou dvojici, která týmu pomůže v následující sezóně?
Příští rok by to na sebe měli vzít další hráči jako jsou Kašpar, Anděl, Bambula a jiní a jestli budou opět tak produktivní jako Střecha, Kovářů, Mandát či Lupač ukáže teprve čas. Já v to pevně věřím.

Jistě již máte v hlavě sezónu příští, tým je potřeba posílit. Budou to převážně kluci z Vysočiny či máte zaloveno i do jiného kraje?
Samozřejmě extraligu mladšího dorostu už si nemůže dovolit hrát žádný klub pouze s vlastními odchovanci a proto máme zájem o nějaké hráče. Hráče jsme oslovili, odehráli s námi slušný turnaj o pohár Jaroslava Pitnera na konci sezóny a uvidíme jak vše dopadne, jak se hráči a jejich rodiče rozhodnou. Každopádně naším cílem je snaha oslovovat především kluky z Vysočiny, aby byli blízko domovu a zůstali na Vysočině. Bohužel to ne vždy vychází.

Máte jistě přehled i o žákovských kategoriích, rodí se v nich nějaký diamant, který je potřeba jen brousit a dobrousit?
Samozřejmě mám přehled o všech hráčích v našem klubu, s každou kategorií vyjma přípravky jsem aspoň jednou týdně na ledě a jsem rád, že mohu konstatovat, že talenty v těchto kategoriích opravdu jsou. Jen je s nimi neustále třeba pracovat, trenér je musí stále učit novým dovednostem, ale hlavní je aby chtěli hlavně kluci sami se neustále zlepšovat a snažit se být nejlepší! Je hezké, že je někdo dobrý v 5. či 7. třídě, ale důležité je aby byl také tak dobrý či ještě lepší i v kategoriích juniorů či dospělých. Jak řekl na jednom trenérském semináři Marian Jelínek (trenér Plzně), je potřeba aby kluci chtěli neustále hrát a ne aby chtěli být jenom hokejisti, protože jedině tak mají možnost se neustále zlepšovat.

Děkuji za rozhovor

Sdílejte článek