Zasněžená Vysočina neuvítala hosty příliš vlídně. Už tak dlouhá cesta z Ústí nad Labem se nakonec protáhla na sedm hodin. „I když to obyčejně před zápasem neděláme, pustili jsme si v autobuse nějaké filmy,“ komentoval nečekané prodlení trenér Lvů Rosol. Zároveň ocenil trpělivost jihlavského klubu a fanoušků. Chtěl bych Jihlavským poděkovat, že na nás počkali. V našem zájmu bylo utkání odehrát. Jihlava nám vyšla vstříc, i když hranice doby, do kdy se čeká na příjezd, je většinou hodina,“ doplnil šéf ústecké střídačky. Asistent trenéra Dukly Augusta se snažil celou situaci odlehčit. „Jednou v Americe jsme na zápas čekali tři hodiny. Údržbáři udělali špatně led a museli ho seškrabávat, navíc to bylo v play-off. Deset tisíc lidí a všichni chtěli vidět hokej…“ usmíval se nad vzpomínkou. Vzápětí ale zdůraznil, že Dukla také chtěla zápas odehrát ve středu, odložení by znamenalo jen komplikace.
Nepříjemné problémy spojené s pozdním příjezdem řešili nejen hostující, ale i domácí hokejisté. Protože se přesně nevědělo, kdy Ústečtí dorazí, museli se jihlavští borci vícekrát rozcvičovat a neustále zahřívat. „Také jsme na tom nebyli moc dobře. Seděli jsme v kabině, pak se zase musíte chvíli rozběhnout nebo jít na kolo, zahřát se,“ popisoval dění v kabině zkušený Dan Hodek. „Prostě jsme čekali, jestli přijedou, nebo nepřijedou,“ nechtěl už události předcházející zápasu rozmazávat.
Otužilí fanoušci, kteří na své hrdiny počkali, si nakonec přišli na své. Dukla s chutí vlétla na zamrzlého soupeře a pár minut ho jednoznačně přehrávala. Poté se však vítěz základní části zmátožil a dorovnal krok. Oba gólmani ale zůstávali neprůstřelní. Až ve dvojité početní výhodě se trefil Marek Indra. Tříbodovou naději ale zchladil ve stejné herní situaci Jiří Zeman, další ránu duklácké hrdosti zasadil kapitán Ústí Klobouček. „Štve nás to. Ale teď už to nevrátíme. Nevím, jak bych to nazval. Prostě jsme to pos…,“ netajil své rozhořčení útočník Hodek. I on, jakožto pátý nejproduktivnější střelec ligy, měl pár šancí, brankář Orct si však se všemi poradil.
Jiří Dobrovolný odehrál velice kvalitní utkání, ani to však porážce nedokázalo zabránit. „Jeden gól jsme dali, dva dostali, prohráli jsme,“ shrnul stručně průběh středečního večera. „Jednu přesilovku 5 na 3 jsme proměnili, druhou už však ne. Nestálo při nás štěstí.“ Zklamaný z průběhu byl také nejmladší člen mančaftu, Ondřej Pěška. Hlavně druhá branka ho mrzela. „Klobouček to naneštěstí od modré propálil. Skončilo to prohrou, bohužel tou naší,“ krčil rameny. Nutno dodat, že ani hra Ústí nebyla žádnou hitparádou příležitostí, obou týmům by pro sečtení gólových šancí stačily ruce.
Pro mladíka Pěšku však i tento zápas měl jedno velké pozitivum – mohl se přiučit od zkušených mazáků. „Každý zápas za áčko je pro kluka z juniorky, jako jsem já, velká příležitost. Každá minuta na ledě má cenu zlata,“ pochvaloval si třetí nejúspěšnější útočník jihlavského juniorského týmu.