Rozpis ledu
Živé vysílání
Za vyrovnaného stavu se ve čtvrtek série opět vrátila do Jihlavy. Ačkoliv se domácí v první třetině zásluhou kladenského odchovance Diviše, momentálně zářícího v červenožlutých barvách, dostali do vedení, bylo jasné, že i tento souboj bude stejně jako ty předchozí velmi vyrovnaný. Kladnu se v poslední dvacetiminutovce podařilo skóre srovnat a v prodloužení nakonec byli šťastnějším týmem. „Bylo to, stejně jako v celé sérii, vyrovnané. Teď se misky převážily na stranu Kladna. My se z toho musíme poučit, jet k nim v neděli s čistou hlavou a vyhrát,“ zněla první věta od Jiřího Dobrovolného.
Ačkoliv Jihlava vstupovala do bojů z lepší pozice, za většího favorita bylo považováno Kladno. Zatím se to tak úplně nepotvrzuje, všechny zápasy jsou velice vyrovnané, o čemž svědčí i to, že tři z pěti neměly vítěze po základní hrací době. „Já si myslím, že v každým zápase jsme měli navrch, měli jsme víc šancí, ale nedali jsme gól do brány. Oni dají třeba slepený gól a tím to vyhrají. Myslím, že i tentokrát jsme byli po celou dobu lepším týmem. Při každém našem útoku jsme si vytvořili šance, ty jejich končily často v koutě a oni to pak rozhodli takovým gólem, no… to je pak těžký hodnotit,“ mrzely Šidlíka nevyužité šance týmu.
Mladý obránce narážel na gól v prodloužení, který byl pro hostující tým velmi šťastným, padl po odrazu. „Já u toho gólu byl, bylo to nahození za bránu. Skákalo to, chtěl jsem ho vyhodit po mantinelu, bohužel jsem puk posunul jen krátce. Nevím, co se pak stalo Mócovi (Petr Mockovi – pozn. aut.), jestli se mu tam brusle škobrtla, centr tam nebyl nebo nevím…prostě to bylo nějak tečované.“ Pro jeden tým okamžik jásání, pro druhý smutný moment, tak přesně vypadal obrázek po necelých třech minutách prodloužení – slavící bílo-modří hráči okolo domácího gólmana klečícího na všech čtyřech. „Tak to prostě je. V play-off takové góly padají. My jsme tam v prvních zápasech taky měli takové. Myslím, že to na nás nic nezanechalo, prostě teď musíme přidat. Vrátit tu sérii a v posledním zápase vyhrát,“ zopakoval rozhodně starší ze zpovídaných beků.
Jaké jsou tedy vyhlídky na zápas v Kladně a co zlepšit, aby v neděli byla spokojenější Dukla? „Být důraznější. Tentokrát nám asi chyběl i pohyb, byli jsme takoví pomalejší. Je to pátý zápas v krátkém časovém rozpětí. Takže hlavně musíme zregenerovat a zlepšit pohyb. A nesložit se z toho. Je to play-off. Oni prohrávali 0:2. Všechno je možné. Naskočit, dohrát je a vyhrát,“ má jasno „Šídlo“, který následně i odpověděl na otázku o rozhodčích v Kladně: „Myslím, že u nich nepískali vždy úplně stejně na obě strany. Ale tohle si nevybereme. Musíme hrát ten nejlepší hokej, co můžeme hrát. Nemůžeme se koukat na to, jestli přijede támhleten rozhodčí, anebo jiný. To prostě neovlivníme. Uvidíme potom až na tabuli, kolik to bude.“
Na dresu nosí číslo 94, rok svého narození. V kabině tedy patří k těm nejmladším, zarostlý je ovšem suverénně nejvíc ze všech. „Já tohle neřeším. Je to nějaká image, zkouším tohle a třeba to bude po prsa. Já budu rád, když budeme pokračovat a nebudu to muset holit a stříhat. Čím delší to bude, tím budu spokojenější. Adam Polášek to měl skoro po břicho, tak třeba něco takového bude,“ rozesmál se Šidlík po otázce, jestli si sám sebe dovede představit při dalších výhrách Dukly.
Hokejisté Kladna nyní mohou být v psychické výhodě, protože jim stačí udělat poslední krok. Jihlavští vědí, že teď musí. Ale zároveň si také uvědomují, že mají vše ve svých rukách. „Užívám si každou minutu, co jsem na ledě, jsem rád, že můžu týmu pomoct. Momentálně hrajeme nejhezčí hokej v celé sezóně, všichni hrajeme pro tým. Právě proto je můžeme porazit,“ přidává poslední návod, jak na Rytíře Šidlík s tím, že nakonec vůbec nemusí rozhodovat hokejové osobnosti v týmu, ale větší vůle a srdce.
Sdílejte článek
