Rozpis ledu
Živé vysílání
Začátek utkání hovořil spíše pro Kladno, které mělo herně navrch. Sedm vteřin po začátku druhé třetiny se hostující celek dostal do vedení nahozením od modré čáry. „Byl to nahozený puk ze středního pásma, z mého pohledu to bylo proti střídačkám. Stál tam náš bek přímo proti puku, v tom momentě, kdy hráč vystřelil, tak bek uhnul, šlo mu to nějak na obličej. Já už jsem nestačil zareagovat, puk tam zaplachtil,“ pověděl o smolném gólu, který Kladno dostalo do vedení, brankář Lukáš Sáblík.
V závěru druhé třetiny ale Dukla dvěma podobnými góly zápas obrátila na svou stranu. O obě branky se postaral navrátilec do sestavy Michal Důras. „To je ten Důras do brány, jak my říkáme. Asi mu ty ruce dobře spravili,“ utahoval si jihlavský gólman ze svého spoluhráče, který byl mimo právě kvůli zranění ruky. „To je asi jediná možnost, jak teď můžu dát gól,“ kontroval se smíchem autor obou branek, který se nakonec ukázal jako „postupový žolík“. „Jsem za ty góly strašně rád, ale v první řadě patří dík klukům, že hráli s Kladnem tak skvělou sérii a umožnili mi vrátit se. Já jsem to totiž původně plánoval až na semifinále,“ dodal dobře naladěný borec.
Vedení jihlavské hráče povzbudilo k ještě většímu výkonu, ve třetí třetině se hrálo na plné obrátky. „Bylo jen otázkou, jestli oni vyrovnají, nebo my dáme z nějakého brejku gól. Naštěstí to tam Mára propálil, a to se ukázal jako rozhodující,“ liboval si nad spoluprací Tomáše Čachotského a Marka Melenovského Důras a pokračoval o tom, jak zběsilá byla třetí třetina: „Tohle už potom vyplyne. Tam jsou obrovské emoce, je to kdo s koho. Všichni brání, všichni se ženou do útoku, skáčou tam do toho po hlavě.“
Když Melenovský v 56. minutě přidal třetí gól do branky Jana Lukáše, začala stadionem projíždět oslavná mexická vlna. Vítězství ovšem nebylo ještě tak jednoduché. Kladnu se při hře bez brankáře necelé dvě minuty před koncem podařilo snížit a čtyřicet vteřin před koncem málem srovnat. Brankový rozhodčí ale světlo nerozsvítil a stav tak zůstal neměnný, 3:2. „Těžko říct. Šla tam dorážka, já jsem to na poslední chvíli loktem vyndával, sám se na to musím podívat na videu. Bavili jsme se o tom s trenérama, fakt to nejsem schopný říct. Instinktivně jsem si ruku přitáhl k sobě, puk mi tam trefil nějaký plast a vycvakl ven. Jestli to bylo celým objemem, nebo ne… já si osobně myslím, že ne, podle toho, kam mě trefil a jak jsem ležel,“ nabídl svůj pohled Sáblík, kterému v tu chvíli zatrnulo hned dvakrát: „Já jsem se modlil, aby se neprodlužovalo, kdyby se hrálo nějaké nekonečné prodloužení, tak už bych to asi nevydržel, takže jsem rád, že jsme to zvládli v základní hrací době. Necítím se zrovna nejlíp, mám delší dobu nějakou chřipku, takže jsem rád, že jsem to v bráně přežil. A ještě s tak dobrým koncem.“
Dalším soupeřem v cestě za společným snem bude Chomutov, tým, kterým má ty nejvyšší ambice. „Nemá cenu nic vymýšlet, prostě půjdeme zápas od zápasu. Může vyhrát jeden i druhý,“ pověděl svůj názor Lukáš Sáblík, který podobně viděl i sérii s Kladnem. Stejný přístup má i Michal Důras, velká prohlášení před sérií podle něj mohou svazovat. „Kladno mělo velké ambice, jdeme dál my. Může se stát cokoliv, my půjdeme dál s tím, že můžeme překvapit. Budeme hrát naplno. Oni mají nevýhodu, že se musí vrátit, což by je mohlo svazovat. Věřím, že když do toho půjdeme s pokorou a budeme chtít, může to klapnout. Ale to ukáže až série.“
Sdílejte článek
