Oba dva góly jsem vytěžil z dobré práce spoluhráčů, praví skromně Jan Kolář

Je to opravdu pozoruhodná bilance. Jan Kolář přišel do Dukly v polovině ledna a stihl odehrát celou poslední čtvrtinu základní části. Radoval se v ní ze šesti gólů a pokaždé, když zamířil přesně, tak jeho tým vyhrál. Stejně tomu bylo i v přípravném zápase před play-off v Táboře. První čtvrtfinále s Havířovem? Jan Kolář vstřelil dokonce dva góly a červenožlutí opět vyhráli. Stále tak platí, že když dá „Količ“ gól, tak Dukla vyhraje. „Už jsem to zaznamenal. Známí mi dali vědět, že to takhle koluje. Jsem za to rád. Je pravda, že když jsem dal první gól, tak mě uklidnil a říkal jsem si: Tak pojďme, třeba to dobře dopadne,“ přiznává s úsměvem hráč s číslem 48. Ze čtyřiceti střel domácích nakonec zapadly právě jeho dvě za gólmanova záda.

První gól padl v polovině osmé minuty, kdy se řítil v tandemu s Richardem Divišem proti jednomu obránci. Jeho spoluhráč vystřelil, gólman kotouč vyrazil a Jan Kolář jej dorazil do prázdné klece. Druhý zářez přišel ve dvaadvacáté minutě, kdy pro změnu usměrnil puk za záda bezmocného Marka Laca po střele Ondřeje Beránka. „Dokud puk není v bráně, tak si člověk musí dávat bacha. Ale je fakt, že jsem těžil z dobré práce spoluhráčů a vždycky jsem puk jen docvaknul,“ říká skromně. Ač se tentokrát podílela na gólech pouze jeho lajna, pochvaluje si rozložení útočných sil na všechny čtyři formace. „Není to jen o zkušených hráčích. Je důležité, aby se na gólech podílel zkušený tým. Leckdy rozhoduje třetí a čtvrtá lajna, která je trumfem,“ libuje si čtyřiatřicetiletý hráč, který si vyřazovací boje za červenožluté zahrál po 14 letech. V play-off 2002 prošel s Duklou až do finále, kde Jihlava po čtyřech vyrovnaných duelech (všechny skončily rozdílem jednoho gólu) prohrála s Libercem 1:3 na zápasy. Za Bílé Tygry tehdy nastupoval mj. i Jiří Hudler.

Až nezvykle dlouhá pauza byla před posledním zápasem Dukly v základní části WSM Ligy a prvním čtvrtfinálovým duelem, rovných dvanáct dní. Během nich sehráli červenožlutí přípravný zápas v Táboře, ale… „Konečně play-off začalo. Trošku se to na nás podepsalo, čekali jsme na něj a nervozita byla trošku znát. Před zápasem byla velká očekávání a jsme rádi, že jsme vyhráli,“ začíná pozápasové hodnocení Richard Diviš a po chvíli dodává. „Tempo první ligy bylo takové, že zápasy šly ráz na ráz. A najednou volno, ty jo… Už jsme do play-off chtěli naskočit,“ usmívá se jihlavská devítka.

Se zápasovou prodlevou se Jihlavští popasovali dobře, díky dvěma gólům Jana Koláře vedli domácí ve dvaadvacáté minutě již 2:0. Havířov poté hodně přitvrdil, chtěl Duklu rozhodit, šel do gólmana Davida Honzíka a v brankovišti to kolikrát pořádně vřelo. Tým s Ježkem ve znaku ale v tomto ohledu také obstál. „Nehodí se, abych komentoval jejich hru. Myslím si ale, že jsme se s tím dobře vyrovnali a ubránili jsme prostor před brankou, což je pro nás klíčkové,“ pronese poměrně spokojeně „Divoch“, jemuž těsně nevyšla předzápasová tipovačka v návštěvnosti prvního čtvrtfinále. „Měli jsme v kabině velkou tipovačku a minul jsem výsledek o 300 diváků. Trošku mě to mrzí. Chtěli bychom, aby lidi chodili a fandili nám, alespoň v tak pěkné atmosféře, jako v prvním zápase,“ uzavírá přáním Richard Diviš pozápasové povídání.

Autor videí: Ondřej Šuhaj

Autor videa: HZStv1.

Na celé 1. Čtvrtfinále Dukla – Havířov se můžete podívat zde (autor: HZStv1).

Sdílejte článek