Před 50 let získala Dukla Jihlava první ligový titul

Dukla Jihlava - jméno, které má stále zvuk nejen v českém hokejovém prostředí, ale i za hranicemi. Před šedesáti lety vznikl klub, později dvanáctkrát dekorovaný mistrovským titulem, vlastně z nutnosti. V polovině padesátých let došlo k reorganizaci armádních sportovních celků - byl zrušen oddíl ledního hokeje Ústřední dům armády (ÚDA) Praha a další týmy Křídla vlasti a Tankista opustily nejvyšší soutěž. Po návštěvě v Sovětském svazu prý ale tehdejší generalita zjistila, že armádní celky jsou potřeba. A tak vznikla vlastně i jihlavská Dukla - i když cesta do Jihlavy byla pořádně klikatá. Původně hrál totiž armádní hokejový oddíl v Olomouci, ale v hanácké metropoli ho nechtěli, měli už svoji Moravii. Proto se přesunul na Vysočinu.

"Jmenovali jsme se Dukla Olomouc, trénovali jsme na Kladně, spali jsme v Praze na Strahově, soutěž jsme hráli v Jihlavě," vzpomínal před časem historicky první gólman Dukly Jihlava Miloš Podhorský na dobu, kdy se Dukla poprvé objevila na tehdy novém a ještě nezastřešeném Horáckém zimním stadionu.

A Jihlava Duklu přijala...

Začátky nebyly lehké, ale hned v první sezoně se Dukla, která do svého názvu přijala i jméno hostitelského města, dostala do nejvyšší soutěže. A po deseti sezonách od založení slavila historicky první titul. To bylo na konci února 1967. I když už rok předtím po ligovém triumfu sahala. Na sklonku sezony 1965/1966 jí zlato uniklo jen souhrou okolností - díky lepší vzájemné bilanci zápasů se z jedenáctého a prozatím posledního ligového titulu radovalo Brno (tehdy pod názvem TJ ZKL Brno - Tělovýchovná jednota Závody kuličkových ložisek Brno - pozn. aut.)

O rok později, tedy v sezoně 1966/1967, si už ale Jihlava první titul vzít nenechala. A vybojovala ho už v předposledním 35. kole doma s tehdejším Gottwaldovem (dnes Zlín - pozn. aut.). Poslední zápas sezony sehrála ve Vítkovicích, které tehdy z desetičlenné I. ligy sestupovaly. Po triumfu 8:2 mohly vypuknout oslavy naplno - Jihlava převzala pohár a zlaté medaile.

Už v noci vítaly hráče Dukly při návratu ze severu Moravy na tehdejším Náměstí Míru (dnes Masarykově náměstí) v Jihlavě davy lidí. Po několika čtvrtých, třetích a jednom druhém místě byl jejich oblíbený tým konečně první...

„Když jsme se vrátili z Vítkovic, bylo náměstí, kam jsme přijeli autobusem, plné. Snad deset tisíc lidí. Nesli nás na ramenou až na zimní stadion, kde oslavy pokračovaly. To bylo fantastické. To už, myslím, nikdy nebude... Jak nás nesli na ramenou z náměstí až na zimák...," vzpomínal legendární útočník Jan Hrbatý, přezdívaný Rychlík Vysočiny.

Obří zásluhu na prvním titulu měl bezesporu trenér Jaroslav Pitner, který měl dokonalý "čich" na talenty. Z menších klubů si vybíral talentované hráče, kteří si vojenskou základní službu plnili právě v Jihlavě. Řadu jich přivedl z havlíčkobrodské Kotliny (bratři Holíkové, Suchý, Augusta a další), ale třeba i z Prostějova (Hrbatý), Karlových Varů (Klapáč) a z dalších míst.

A že byl skvělý stratég a měl i šťastnou ruku při výběru hráčů, se potvrdilo naplno na sklonku sezony 1966/1967. Dukla získala pod jeho vedením první ligový titul. První z dvanácti...

Historicky první gólman Jihlavy Miloš Podhorský (uprostřed) působil v Dukle od jejího založení až do zisku prvního titulu v roce 1967. Foto: Archiv Dukly Jihlava

Kdo se o historicky první titul Dukly Jihlava zasloužil?
Brankáři Hovora, Podhorský a Jursa, obránci Jan Suchý, Šmíd, Trachta, Neubauer a Panchártek a útočníci Jan Klapáč, Jaroslav a Jiří Holíkovi, Hrbatý, Kochta, Vorlíček, Neveselý, Augusta, Balun, Vrabec, Štrojza, Pavel Suchý, Miroslav Klapáč a Všianský.

Zdroj: Dušan Vrbecký: Ta jihlavská, naše Dukla...

Výsledky a ohlasy dobového tisku

Zdroj: Dušan Vrbecký: Půl století legendy

Sdílejte článek