Rozpis ledu
Živé vysílání
Krátce po čtvrt na devět večerního času se příznivci, kteří ještě rozebírali nejzajímavější momenty právě skončeného zápasu mezi domácími hokejisty a Medvědy z Berouna, dočkali. Jako první vstoupil do dveří nové hospůdky na Horáckém zimním stadionu Martin Filip, kterého následovali další tři hráči oblékající červenožlutý dres – Marek Prokš, Michal Velecký a Roman Maliník.
Po představení hráčů Zdeňkem Drlou tak mohla beseda začít. První věty Michala Veleckého naznačily, že o zábavu nebude nouze. „Kdyby jste mu nerozuměli, tak vám vše přeložím,“ podotkl krátce po představovačce hráč, který zatím působil převážně ve Slezsku a na Moravě v narážce na typický ostravský přízvuk svého kolegy z prvního útoku Romana Maliníka. U jazyků se pokračovalo i nadále. A kupodivu šlo o jazyk francouzský. Zasvěcení si ale jistě hned dají do spojitosti Romana Maliníka a Martina Filipa. „Malda“ (Roman Maliník – pozn. aut.) totiž dvě sezony působil v kanadském týmu Baie-Comeau Drakkar, hrající Quebec Major Junior Hockey League. Úředním jazykem provincie Quebec je totiž francouzština a „Filda“ (Martin Filip – pozn. aut.) zase působil několik sezon ve Francii. Myšlenky na zajímavou konverzaci v tomto těžkém, ale krásném jazyce však po chvilce utnul právě jihlavský veterán. „Ve Francii jsem se chtěl naučit francouzsky, ale jaksi to nevyšlo. V jazykovém kurzu nás totiž zařadili do skupiny, která sice neuměla francouzsky psát, ale uměla mluvit. Po třech měsících snažení jsme se tak raději rozešli,“ pobavil útočník přítomné a přidal perličku. “Třeba číslice 97 se poví tak, že řeknete čtyřikrát dvacet plus sedmnáct,“ zasvětil účastníky besedy do tajů francouzštiny Filip.
Poté přišla řeč i na vážnější témata. Probírala se samozřejmě extraliga a případný zájem extraligových klubů o talentované juniory Dukly, kteří se stále více prosazují v týmu dospělých. „Pokud tady bude nějaká vize a perspektiva, tak může být rozhodování hráčů těžké. Zda tady zůstanou a časem extraligu vybojují, nebo kývnou na nabídku extraligového týmu. Pokud tady ale ta vize nebude, nikdo jim případný odchod nemůže vyčítat,“ shodli se hráči. Dotaz padl i na smlouvy Michala Veleckého a Romana Maliníka. Prvně jmenovaný potvrdil, že má hostování s dvouroční opcí. „Pokud bude zájem vedení, tak tady rád zůstanu,“ potvrdil střelec a šibalsky se pousmál. Na druhého hráče zase šel dotaz, zda už by si po několika sezonách hostování v Dukle nemohl vyřídit přestup. „To záleží na Vítkovicích. Já tam vždycky po sezoně přijdu, zeptám se jich, zda můžu hrát zase v Dukle, oni mi kývnou a tak jsem tu zpátky,“ zlehčoval celou situaci útočník s číslem dvacet sedm.
Právě Maliník s Veleckým alias Malda a Velda rozesmáli přítomný lid asi nejvíce. Oba pocházejí ze stejné části republiky a tak není divu, že většinu času mimo led tráví spolu. Michal Velecký to popsal jednoduše: „Zrovna před dvěma dny jsme si říkali, že s Maldou žijeme v takové časoprostorové kontinuitě.“ Na otázku, co tento pojem znamená, reagoval sympatický útočník velmi pohotově. „Přijdeme do bytu a sedneme k počítači. Najíme se, jdeme k počítači. Najíme se, jdeme k počítači, pak se zase najíme a zase jdeme k počítači. No a občas si teda něco řekneme,“ objasnil vše se smíchem útočník.
Téma se také stočilo k rozdílu mezi juniorskou extraligou a dospělým hokejem. Ten se pokusil vysvětlit Marek Prokš, který nastřílel tuto sezonu pět gólů za „áčko“ a jedenáct zásahů si připsal za juniorku. „Vše je rychlejší, soupeři jsou tvrdší. Ten přechod je strašně znát,“ pral se statečně s novou mediální zkušeností talentovaný střelec, který si od jednoho návštěvníka poslechl zajímavý příběh. Fanoušek Markovi sdělil, že si pamatuje doby, kdy byl ještě malý klouček a jistý trenér mu stále říkal, že pro dospělý profesionální hokej nikdy nedoroste. Ještě, že se tak nestalo, Dukla by možná přišla o jednoho ze svých budoucích tahounů.
V průběhu besedy padla také otázka ohledně toho, koho by si hráči přáli do play-off. Hned první odpověď Romana Maliníka byla velmi trefná. „Nám je to jedno, my porazíme všechny,“ Hráči se shodli na tom, že je vlastně jedno, koho dostanou. Důležité je mít na konci série čtyři výhry.
Diskuze příjemně utíkala a dotazů stále přibývalo, jenže čas se neúprosně chýlil do nočních hodin. Na závěr však přišla jedna nečekaná změna. Mikrofonu se ujal Michal Velecký a prohodil si s fanoušky role. Adresoval jim totiž dotaz, proč je zde oproti předchozím sezonám úbytek diváků v hledišti. Jeho otázka padla na úrodnou půdu a jejím výsledkem byla velice zajímavá diskuze. K úplně jasné a vysvětlitelné odpovědi však nedošlo.
Na úplný závěr ještě adresovali fanoušci hráčům přání hodně štěstí do dalších bojů. Ještě po oficiálním ukončení besedy pak měli možnost mluvit s hráči.
MARTIN FILIP. Na besedě se dobře bavili jak fanoušci, kteří si připravili množství dotazů, tak i samotní hráči. Fotografie z besedy si můžete prohlédnout ve fotogalerii. Foto: Pavel Kujal
Sdílejte článek
.jpg)