Rozpis ledu
Živé vysílání
Kdyby Vám někdo před startem sezony řekl, že skončíte na třetím místě a v semifinále vypadnete po vyrovnané partii s pozdějším vítězem celé extraligy, co byste mu na to odpověděl?
Tak byla by to dobrá otázka do diskuze (úsměv). Hned na začátku od letní přípravy jsme chtěli po hráčích, aby odevzdávali na každém tréninku maximum, a v uvozovce jsme si kladli ty nejvyšší cíle. Hlavně jsme chtěli hrát dobrý hokej a nemít loňské problémy se záchranou. To, že z toho ve finále vypadlo třetí místo, si myslím, že je obrovský úspěch této kategorie v Jihlavě. Asi až s postupem času to všem „doteče“ a dojde, čeho tenhle ročník dosáhl.
Vám se vydařila už základní část, kde jste se až do samotného závěru přetahovali s Libercem do posledních kol o první místo. Po základní části tedy asi panovala spokojenost?
Nám bylo pořád předhazováno, že skupina střed je nejlehčí a ve finále, když to tak vezmeme, tak ze skupiny střed postoupily dva týmy do semifinále. Takže si myslím, že jsme některé ty proroky vyvedly z omylu. Celou základní část jsme předváděli výborný hokej, na který se dalo koukat a vypadlo z toho druhé místo za ambiciózním Libercem, který od začátku sezony prohlašoval, že chce být první nebo že chce být nahoře. My jsme s Libercem v základní části dvakrát vyhráli a dvakrát prohráli a v play-off jsme ho vyřadili (důrazně), takže myslím si, že můžeme být se svoji prací spokojeni.
Během základní části jste měli např. sérii osmi zápasů bez porážky a během ní jste třikrát po sobě neinkasovali. Mohl to být první takový impuls, že to mužstvo dotáhne daleko, že si hráči věří a sezona bude úspěšná?
Tak já bych se nekoukal pouze na tuto minisérii, že se nám podařilo vyhrát osm zápasů po sobě. My jsme si na začátku sezony řekli, jakým stylem budeme chtít hrát a hráči to pochopili. Já jsem za to rád, že hráči vizi mojí a Luboše Anděla pochopili a že jsme táhli za jeden provaz. To, že jsme udělali tu sérii osmi zápasů za sebou a že gólman neinkasoval ve třech zápasech po sobě gól, svědčí o tom, že jsme hráli výborně z obrany a já vždy věřil, že máme vepředu hráče na to, abychom vždy nějaký gól dali.
V nadstavbové části jste sehráli dalších 16 zápasů se čtyřmi nejlepšími celky zbylých dvou skupin. Ta byla jistě mnohem těžší, že?
Určitě byla. Z každé skupiny – východ, střed, západ – tam byly čtyři nejlepší týmy a kvalita hokeje byla o krok nebo výrazně lepší. Sám za sebe musím říct, že jsem byl hrozně rád, že jsme tu skupinu hráli a že to těm hráčům něco dalo.
Právě v nadstavbové části byl suverénní Třinec, ale vy jste nejen s ním hráli vyrovnané zápasy. Jak jste byli spokojeni s výsledky po této části?
Myslím si, že jsme nadstavbu znovu odehráli výborně. My jsme se nekoukali na to, že budeme hrát s lídrem tabulky s Třincem. Soustředili jsme se na každý zápas zvlášť a až na zápasy, kdy jsme prohráli hrozivých pět nula, proti Karlovým Varům a Plzni, a i přesto, že jsme dostali, jak se říká „bůra“, jsme tam herně nepropadli, bohužel jsme nedali góla; mělo každé utkání svoji kvalitu. Můj tým ani v jednom zápase se soupeři v nadstavbě nepropadl.
V osmifinále play-off jste dostali Chomutov, ve čtvrtfinále jste se střetli s Libercem – oba týmy jsou stejně jako Dukla akademie. Která série byla těžší? Série s Chomutovem, kdy jste první zápas prohráli a doma jste museli dvakrát zvítězit, pokud jste chtěli jít dál. Nebo série s Libercem kde jste ve třetím, rozhodujícím zápase, prohrávali?
Každá série byla trošku v něčem jiná. Poslední kolo nadstavby jsme hráli s Chomutovem a de facto během týdne jsme s nimi museli absolvovat první kolo play-off. V posledním zápase jsme tam s velkým klidem vyhráli a to nás asi trošičku rozhodilo na první utkání play-off. Věřil jsem ale, že síla v mančaftu je obrovská a hráči si na Chomutov nesmírně věřili, i když po prvním zápase prohrávali 1:0. Byl jsem přesvědčen o tom, že domácí zápasy zvládneme, a to se také potvrdilo.
V semifinále jste dostali Karlovy Vary. Co vidíte s odstupem času jako hlavní příčinu toho, že vás soupeř vyřadil a vy jste neprošli do finále?
Karlovy Vary nás sice vyřadili a porazili nás dva nula na zápasy – u nich jsme prohráli 2:0 a doma 3:4 v prodloužení – ale myslím si, že druhý zápas si bude každý ještě hodně dlouho pamatovat. Rozhodly hlavně naše individuální chyby a soupeřovo potrestání našich chyb bylo skoro stoprocentní. O to byly Karlovy Vary lepší.
Nebylo to třeba i tím, že Karlovy Vary měly o dva zápasy méně, protože předchozí dvě série stihly ukončit ve dvou zápasech, anebo i třeba tím, že jejich juniorka před semifinále vypadla z play-off MHL a oni se tak mohli některými hráči posílit?
Víte co, já bych se nekoukal na to, že oni hráli první kola play-off na dva zápasy a my na tři. Tvrdím to, že můj tým byl trénovaný výborně od léta. Hráli jsme celé play-off na tři lajny a hráči to vydrželi. Znovu se ale vrátím k poslednímu zápasu doma s Vary. To, co jsme ve třetí třetině předvedli, si myslím, že už tady hodně dlouho nebude. A jestli se posílili? Oni jen využili tu možnost, že jim vypadla juniorka a byli by v uvozovce hloupí, kdyby si takto nenabyli kádr. I přesto, že Vary měly pět hráčů z juniorské ligy, tak si myslím, že naši hráči nezklamali a odehráli parádní dvě utkání.
Během celé sezony se v mužstvu vytvořila výborná parta, kluci táhli spolu za jeden provaz a bojovali jeden za druhého. Byl to jeden z hlavních důvodů, proč jste došli až tak daleko?
Samozřejmě! My jsme do toho s tímhle šli, že hráči od nás nebo ode mne hodně slyšeli, že neprohraje jedinec či nevyhraje jedinec, ale prohraje nebo vyhraje starší dorost. Kluci to pochopili a nám bylo jedno, jestli dává v zápase góly Honza Mandát nebo Lukáš Anděl. Nám šlo o to, aby ti hráči vyhrávali a šli za tím cílem společně. To se nám podařilo od gólmanů až po posledního náhradníka.
Vy jste zmínil Jana Mandáta a Lukáše Anděla. Spočítal jsem si, že první lajna dala dvě třetiny gólů celého týmu. Sedli si výborně a čekal jste, že budou takhle vynikat?
My jsme s tímto tuhle lajnu skládali. Hráči se výborně doplňovali, a proto se také seřadili do první dvanáctky kanadského bodování. Ukázali svoji kvalitu, i když si na ně soupeři občas dávali pozor, tak přesto se dokázali prosadit a bodově starší dorost táhli oni.
Mužstvo ale bylo celkově hodně silné, vždyť Lukáš Anděl a dříve i Jan Mandát dostávali pozvánky na reprezentační akce. A nejen oni, pozvánky do národních týmů měli i obránci Vladimír Port nebo Roman Čermák. To o něčem svědčí, nemyslíte?
Vy jste tady vyjmenoval čtyři hráče, ale podle mého názoru si to zasloužilo daleko více hráčů. Mrzí mne výběr reprezentačních trenérů, ať už je to sedmnáctka nebo osmnáctka. Nevím, podle jakého kritéria ty hráče vybírají, ale myslím si, že minimálně pozvánku do nějakého kempu si zasloužil Dominik Svoboda jako brankář. Nebo další, Lukáš Jícha, který hrál výborně a byl na tom i velice dobře v kanadském bodování. Bohužel tyto hráče trenéři reprezentace přehlíželi. Když jsem si poté četl nominaci jak sedmnáctky, tak osmnáctky, tak některé hráče, proti kterým jsme hráli, jsem si na ledě vůbec nevšiml a oni byli v národním týmu.
Vy jste v sezóně odehráli i s play-off celkem 52 zápasů. Vybavujete si za celou sezonu jmenovat jeden okamžik, kdy jste byl na svůj tým nejvíce pyšný a který Vám nejvíce utkvěl v paměti?
Nesoustředil bych se na jedno utkání, které bylo nad ostatní. Musíme se na to dívat jako na celou sezonu a ti hráči, i když třeba měli malý výpadek, tak se nám nikdy nestalo, abychom prohráli třikrát po sobě. Tým třeba prohrál dva zápasy, reagoval na to a znovu se posadil do sedla. Byli jsme, jak se říká, pořád na vítězné vlně a i atmosféra v kabině byla taková, jaká byla i díky tomu, že jsme mockrát za sebou neprohráli.
Ve čtvrtek jste dostali pohár za třetí místo. Je to zatím největší úspěch Vaší dosavadní trenérské kariéry?
Každá medaile, za jakékoliv soutěže, by měla být úspěch. Musím znovu říci, že tohle zde v Jihlavě nebylo několik let a myslím si, že každému až s postupem času dojde, že ročník ´95 a ´96 udělal třetí místo v Republice staršího dorostu. Nechali jsme za sebou takové mančafty, jako jsou Vítkovice, Liberec nebo Plzeň a to svědčí o tom, že mládež v Jihlavě se dělá na patřičné úrovni.
Děkuji Vám za rozhovor a ještě jednou gratuluji ke třetímu místu.
Sdílejte článek
.jpg)
